Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Boli sme aj s priatelom spolu u psychologicky. Ono je to dobre z jedneho dovodu, ze ona sa opytala aj to, co by som sa ja nespytala, alebo na co by mi neodpovedal. Tak sa mi vlastne len potvrdilo, co som vo vnutri vedela, ze uz ku mne nic neciti, ze babatko nechce, ze jedine na com mu zalezi je jeho mala a to aby ona bola stastna. Psychologicka to aj tak uzavrela, ze pre jedno dieta by urobil vsetko na svete a druhe mu je ukradnute a nakoniec mu odporucila antidepresiva (co mu uz mal davno niekto navrhnut, lebo je fakt na dne ) a povedala, ze by sme sa mali rozist. Jeho to sokovalo, pre mna by to asi bolo najlepsie momentalne riesenie. Ale nejako to nemozem. Je to clovek s ktorym som mala vyse 2 rocny vztah, ktoreho si vazim ako lekara-specialistu, a s ktorym cakam dieta; aj ked sa sprava hrozne, ja nerada druhym ublizujem. Bojim sa ho nechat v stychu, vykaslat sa nanho a jeho problemy, lebo ciastocne suvisia aj so mnou, hoci niesom prvotna pricina ich rozvodu. Nemyslim si, ze by som mohla byt stastna, ked by som urobila druheho nestastnym... Takze ostavam na tom istom, ked ma to velmi nezatazuje, pomozem mu s malou a budem s nim aby nebol sam, ale nejdem ocakavat zazraky. S tym ze sa budem sama starat o babatko som zmierena, len aby bolo zdrave a ostatne zvladneme. Zvladli aj
ine. Dakujem Ti za podporu.... Sipik<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

ODPOVĚĎ:

Ahoj, moc moc držím palce, ať miminko roste zdravě a správně! Podívej, to je úplně v pořádku, že se díváš po něčem hezkém na mimi, že bys si ráda už zařídila nějaké to místo, kam své dítě přineseš, kde s ním budeš prožívat první dny, měsíce, snad i roky… Musím  přiznat, že v podstatě nesouhlasím s tím, co ti psychologička  řekla. Myslím, že tvůj přítel, ač je teď ve špatné psychické situaci, přesto tě má rád. Jen je, jak už jsem ti jednou napsala, člověk, který spíš sám oporu potřebuje, než by ji poskytoval. Za situace, že s tím budeš počítat, bys s ním mohla v pohodě žít, ovšem – jak říkám – ve vypjatých případech budeš muset být „kapitánem“ ty… Zkus to. Přeci jen je otcem tvého dítěte. Odejít do „svého života“ můžeš vždy.. Nemyslím, že by ti on mohl nějak ubližovat, že by ti a miminku mohlo něco hrozit. Takže teď jsi na tom „relativně dobře“, tzn. jsi srozuměna s tím, že to může dopadnout i špatně, máš proto vlastně šanci, že to zvládneš. (Opak je horší – když s ničím zlým nepočítáš a průšvihy přijdou.)  Jak jsem psala – k ničemu ho nenuť, ale současně si opravdu udělej svůj azyl, svůj pokojíček, kde budeš ty…Ozvi se zas, jsem ráda, když vím, že je s tebou vše OK!

daniela

poradna@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk