strávili půlku noci na silnici v marné snaze někoho stopnout, takže nestihli dorazit na koleje včas a prošvihli test. Profesor se zamyslel a rozhodl, že mohou tedy přijít na písemku druhý den. Oba si oddechli, na kolejích zapadli na pokoj a zopakovali si látku. Druhý den je profesor posadil každého do jedné místnosti a přinesl jim zadání testu. Na první straně byla otázka za pět bodů, cosi o koncentracích roztoků, takže to v pohodě oba zmákli. Ale byli zatraceně překvapeni, když otočili papír a tam stálo: "(95 bodů) Které kolo?"

Uposlechla jsem jednoduché rady, kterou jsem našla v jednom článku a díky tomu konečně nalezla klid duše. Stálo v něm: „Způsob, jak dosáhnout vnitřního míru, spočívá v tom, že dokončíte vše, co jste započali“. Tak jsem se doma rozhlédla kolem sebe – po všem, co jsem začala a v polovině opustila… Než jsem vyrazila do práce, dopila jsem proto lahvičku červeného, pak jsem dorazila Bailey’s, Martini, broskvovou vodku a krabici čokoládových bonbónků.

Nedovedete si představit, jak je mi teď fajn…

U soudu: „Člověče, už je to Váš čtyřicátý pokus o znásilnění... Sem zvědavý, kdy se vám to už konečně podaří...“