Napatlala mi tedy barvu a asi 30 minut se čeká, tak co budem dělat? Mezi tím jsem ji tedy „za odměnu“ učesala já. Je totiž ostříhaná na účes pankáč. Docela se mi to povedlo, měla tam pěkného kouhoutka, prostě toho, co se teď nosí (nebo alespoň tady u nás). Hrozně jí to slušelo, jenže ona je hezká od přírody – jeden čas dělala i modelku a vystupovala s Babůrkovou. No nic, to jsem trochu odbočila.

     Když mi spláchla hlavu, sedla jsem si na kadeřnické křeslo, které mám moc ráda, jelikož dělat pokusného králíka mě vážně baví. A začlo klasické stříhání. Vytvářela mi účes, který už nosím dobré tři roky, tak že by to mohla klidně ostříhat se šátkem na očích. Nakonec mi můj super účes dodělala červeným tužidlem. Jenže – tužidlo ne a ne chytit do červena... Dopadlo to tak, že jsem měla hlavu žluto-růžovou. Kamarádka z toho byla vysloveně na nervy, dokonce chudák přes hodinu brečela.

     Já ji utěšovala a ona mezitím přemýšlela, jaký další pokus uděláme, abych vypadala trochu lépe. A především abych mohla jít ráno bez obav do práce, jelikož se žluto-růžovou bych na náš úřad fakt jít nemohla, to by se asi paní ředitelce nelíbilo; už takhle je můj účes dost extravagantní a provokovat až zas takhle moc se mi vážně nechtělo.

     Bingo, Míša vybrala čokoládovou. No co, nějak to dopadne, říkala jsem si, barvička zase chvíli působila, ale po spláchnutí místo čokoládové vyrašila zrzavá, to už jsme však byly o krok blíž, a barva byla souvisle po celé hlavě. Jen hodiny ukazovaly 23,15. Tak jsem řekla Míše, ať se už na to vykašle, ať to jen vyfouká a pádíme domů do postele. Takže mám na hlavě zrzavou, která mi sice vůbec nejde k pleti, ale přitom jsem nesmírně šťastná. Proč? Než jsem ke kadeřnici šla, potkala jsem kamarádku, která mi vyprávěla, že se jí včera zabili tři kamarádi v autě, které smetl nějaký pitomec v rychlosti 150km.

     A já si uvědomila, že sice na mě všichni koukají teď divně (a budou ještě dalších 14 dní), ale jsem živá a zdravá, mám práci, byt, a život si užívám plnými doušky. Každý si může myslet co chce, já to vesele házím za hlavu a jsem šťastná.

     Přeju vám všem – buďte taky!!!

Alena Blažejová

linkuj.cz vybrali.sme.sk