Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Za ty dva dlouhé opuštěné roky, kdy jsem byla sama,  jsem se cítila zcela vyprahle... nevím, jak se to stalo, ale stalo se. Začalo to vloni na podzim. Bohužel, v opuštěnosti jsem začala i po večerech pít. Armin už od štěněcích dob spal se mnou, a jednou, když jsem se s ním mazlila, asi jsem byla i dost opilá, tak k tomu došlo. Nebudu psát podrobnosti, i tohle se mi píše nesmírně těžce. Přiznávám, že situace pokračuje i nadále. Bojím se, co bude dál, nevím si rady. Můžete mi poradit? Jsem blázen, nebo zvrhlá, mám šanci, aby se snad nějak vše vrátilo do původní situace? Největší strach mám o Armina, a taky se bojím, co bych dělala, kdyby se to nějak provalilo…Poraďte mi! Laura<?xml:namespace prefix = u1 /><?xml:namespace prefix = o />

 -----------------

Vážení, protože se tento dotaz poněkud vymyká těm běžným, nechávám jej zatím bez odpovědi – spíš čekám zatím na reakce od vás...

poradna@kudlanka.cz

Vaše komentáře:

Johana: Je to průšvih! Pokud tohle není bouda, tak tady je moje odpověď: Měla bys jít mezi lidi, najít si aspoň kamarádky a chodit do společnosti. Třeba si zaplatit asi i gigola ... Stát se to asi může, kdo je bez viny, hoď kamenem...člověk se dostane do různých situací, ale řešit bys to měla. A hlavně: pes NEMÁ lidskou duši, není člověk, je to JEN zvíře. Vedou ho pudy, uvědom si to.  

M: nechapu,  Prvni, co me napadlo je, ze je to, pro zabavu nekoho za tim, vymysleny. Je to taky tezky uverit. Pokud je to opravdu tak, pak je to docela prekerni situace. Zacit resit to ale muzes asi jen jednim zpusobem. Nejdriv bys mela dat psika "pryc" a pak byses mela nejspis poradit s nejakym odbornikem. Zalezi totiz na tom, jestli se to stalo (a stava) jen kvuli tomu, ze jsi zrovna sama, nebo jestli to bylo vzdycky tak a ty jsi to v sobe jen dusila. Pokud to bylo vzdycky tak, pak ti opravdu pomuze jen doktor. 

Lucie: Nemyslím si rozhodně, že pes nemá duši – to tedy má. No – lidskou samozřejmě ne :-)Ale jestli to opravdu není vtip, pak je to blbý. Rozhodně to ale není normální !Začni chodit mezi lidi, zkus si najít kamarády, třeba zpočátku i na internetu, jen tak si povídat...(i těch chlapíků, jestli Ti chybí, se tu dá sehnat dost :-))Pejska bych pryč nedávala, určitě ho máš ráda, ale musíš nastolit vztah – PES-ČLOVĚK 

Eva: Ne, ne a ne! Taky jsem žila dva roky sama, taky jsem ve tři v noci brečela do polštáře, taky mi bylo hrozně a nechtěla jsem žít. Ale tohle – NE! Můžeme si říkat o toleranci, co chceme, tohle NENÍ zdravé a nemá to být. 

Jarka: Rozhodně to není normální. Měla byste zajít k doktorovi, který vám třeba pomůže. Někdo tady radil dát psa pryč, je fakt, že to možná je řešení, ale obávala bych se, že by se "toho" dožadoval i u nových majitelů. Nevím, co poradit, jestli to vůbec jde. Ovšem normální to není. Vždyť kolik ženských a chlapů jsou jak dlouho sami a taky to nedělají se psem. 

Petra: to je divný, je fakt, že jsem četla někde na netu (v nějakých novinách) o muži, který měl sex zase s krávami a pak se po letech normálně oženil. Je to divný, ale když je věc, zvaná zoofilie, tak to asi o něčem vypovídá. Kdyby to nemělo i svůj název, tak bych tomu asi taky nevěřila. Nejspíš to tedy bude pravda. 

ODPOVĚĎ:

Pravda je, že jsem se s podobným problémem ještě nesetkala, ale myslím, že je zbytečné to zase vidět nějak tragicky, zoufale. Ono už to, že jsi mi napsala, je první krok zpátky, mezi všechny ostatní lidi. Rozhodně tě nebudu nijak odsuzovat. Na Armina jsi jistě hodná, nikomu neubližuješ a nejspíš o tomhle nikdo neví. Myslím, že bys teď měla víc chodit mezi lidi, naučit se zase důvěřovat...  Určitě tvé zklamání a to, jak jsi zcela zůstala sama zavinilo, že ses upnula na jediného „živáčka“, který byl u tebe a který ti nikdy neublížil.

Lauro, já věřím, že na tuhle episodu časem zapomeneš. Věřím, že docela jistě časem přijde zase někdo, komu budeš moci věřit, s kým budeš znovu šťastná... A kdybys zas potřebovala, kdykoliv se můžeš ozvat!

daniela@kudlanka.cz 

linkuj.cz vybrali.sme.sk