[CNW:Counter]
  www.kudl@nk@.cz   

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…
 
 
manuál
téma
poradna
tady a tam
úkol pro vás
fauna a flora
próza a poesie
nejen duše
:-)))
zážitky
 
FÓRA KUDLANKY
 
 
Hledej na Kudlance

 
Výstava pro kočku
 
Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení...
Trampoty sličné tlustice
Minutka za čtvrt hodinky :-)))
Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko?
Balzám na nervy
Žena v područí alkoholu
Žebříček nepopularity
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Trak a já
Milovali jsme lištičku...
Když soužití sešedne
 
 
 
DOMŮ
 
dopisy do poradny
dopisy do redakce
 
 
 

Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 
 
 
ARCHIV
 
bloguje.cz
 
 
 
 
 
 
 
KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826
Copyright (c) 2003-2006
Šéfredaktorka:
Mgr. Daniela Umlauf Goldwein
 
PageRank.cz
 
 
DĚVČE K DĚTEM - ANEB NA ZKUŠENOU DO SVĚTA XI.
Rubrika: [zážitky]

Po prvnim tydnu jsem se citila nejspis zmatene, ale vlastne jsem si to poradne neuvedomovala, protoze ve viru vseho deni jsem nemela moc prilezitosti „neco“ citit. Ale dusi a mozna castecne jeste i jakousi neviditelnou soucasti meho tela jsem se stale citila doma – tam v Evrope. Proste v zivote (i kdyz jsem vlastne prejela na uplne jinou kolej) jsou dva tydny v Americe jen jako super prima dovolena, to cloveka jeste nesvadi k debatam o smyslu lidskeho byti. To si kazdy uzije asi az kdyz pochopi, ze vlastne neni na dovolene...

 


     Seznamila jsem se s mou nadrizenou z agentury tzv. "koordinatorkou". Prvni meeting probehl naprosto chaoticky. Vsechno napred vypadalo v naprostem poradku, ma nahradni mamca, deti a ja jsme sedeli naprosto sporadane a vyrovnane v kavarne a netrpelive cekali na prichod one osoby. Kdyz ubehlo uz dobrych par minut od planovaneho setkani,  tak se hostmom zvedla a optala se hippies pana za pokladnou, jestli tu jeste "nahodou" neni nejaka jina kavarna se stejnym nazvem v teto ulici. Samozrejme byla... A tak se nasedlo do vanu a jelo se o kus dal. Deti si poslusne drzely dortiky z kavarny a ja jim pomahala s pitim.   


    Ve druhe kavarne uz nas kdosi „neocekavane“ ocekaval .:-))) To bylo moje prvni stretnuti s osobou, ktera tu ma byt vsem devcatum napomocna v pripade nouze. Takovy pozarnik. Zdala se byt celkem sympaticka. Nicholas silene vyvadel, bylo toho na nej moc, spousta slunicka, horka a vsech lidi okolo. Blondata koordinatorka na me hazela soustrastne pohledy.


     Hrozne me zarazil styl a jazyk, jakym mluvila. Take v podstate nam toho moc nerekla. Skoro na vsechny otazky odpovidala jen krasnym usmevem, takze jsme se toho moc noveho nedozvedeli.


     Vcelku jsem byla bohatsi o par informaci: kazdy mesic budu muset absolvovat takzvany meeting, kde se sejdou vsechny aupairky z okoli a budou se probirat vselijake dotazy a problemy spolecne s touto nasi koordinatorkou. Take jsem se dozvedela, ze tu jsou dalsi aupair holciny, pricemz nejvic me samozrejme zaujala Ceska a Slovenka. Dostala jsem cisla, a tak se chystam zavolat. To me na cele seanci potesilo uplne nejvic. Rikala jsem si, ze cisla na holky si musim opatrovat jako oci v hlave.


     Tento tyden byl take ve znameni plazi. Navstivila jsem par plazi, vsechny se mi libily, pokazde jsem si zapomnela pytlik na musle a nakonec pak, kdyz se mi ho jednou podarilo opravdu vzit s sebou, tak musle zrovna nestaly za nic. Deti jsou v pohode, zase jsem se toho o nich dozvedela o neco vic.


     Ve ctvrtek rano jsem si cetla email od nas z Cech. Celkem me prekvapil, trochu me vtahl zpatky k nam, stale mi pripadalo, ze jsem tak blizko a pritom uz se zmenilo tolik veci. Vsechno mi to pripadalo naprosto neuveritelny. Ale nic se mi nechtelo resit a to byl tak skvely pocit. To jsem u nas nikdy udelat nemohla, protoze jsem byla tam. Hned me potesila ta vyhoda “byt tady”. Navstivila me ceska aupairka Evca. To bylo radosti! Uvitala jsem ji s otevrenou naruci a nejradsi bych klidne jeste neco vic, ale prozatim jsem se spokojila s krasnym usmevem.  A obe jsme vzaly deticky vyvetrat do parku. Byla to presne osoba, kterou bych ocekavala, ze me uvita na postu koordinatorky – naprosto zorientovana, s vyborne zvladnutou anglinou a perfektne obeznamena s celym mestem. Byla fajn, ma na starosti dvouletou holcicku, naprosto roztomilou a naprosto ji podobnou. Pri otevreni dveri jsem myslela, ze je to jakasi matka s dcerkou. No - ale rozhodne by se nemela za co stydet – ani jedna. Hned mi holky obe padly do oka. Byla jsem hrozne rada, ze pri sobe mam zase cloveka, ktery mluvi cesky, tudiz mi rozumi, ma podobne nazory a jeste ke vsemu je to „lev“.


     Proste jsem mela za tou velkou louzi hned stesti, protoze v Cechach bychom se asi v zivote nemely sanci potkat a poznat. A tak jsme klabosily a klabosily, vydrzely jsme to hodne dlouho, ale deti uz zacinaly byt nervozni, chtely napit a byly hladove. Po Nickove oznameni, ze potrebuje kakat, jsme to vzdaly a vyrazily smer domov. Jeste jsme pak chvili posedely a pak jsme se vrele rozloucily, uz jsem se nemohla dockat, az se zase uvidime. Z toho vseho jsem mela dobry pocit a hned jsem se tu citila o hodne lip.


     Take jsem zvladla veceri s rodinkou. Ma prvni vecere v americke mexicke restauraci. Obsluhu tvorili pouze a vyhradne pravi Mexicani a tudiz i strava odpovidala typickemu tradicnimu mexickemu jidlu. Vybrala jsem si taco salad. V podstate to znamenalo obrovky cips plneny kurecim masem a zeleninou s vyborny syrem. Takze to melo za nasledek, ze jsem alespon na chvilku mohla zanechat uvah o ceskych knedlicich a rizcich. Bylo mi tak fajn…

Katka Kolářová, Charleston, USA 

linkuj.cz vybrali.sme.sk



Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Komentáře

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: