Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

Hned první jméno v týdnu patří té, kterou znám již od ranných dětských let; jenže jsem až do teď nevěděla, že moje “služebně nejstarší” kamarádka Iva (1.12.) je zrovna případ, kdy není jasné, odkud jméno pochází. Má to ale svou výhodu – může si vybrat: buď její jméno vzniklo zkrácením Ivany – to by pak bylo ženskou obdobou jména Ivan a ač se to nezdá, dostali bychom se až k hebrejskému Janovi, který se překládá jako “Bůh je milostivý”. Druhá verze vzniku jména se mi zdá pravděpodobnější – mužským protějškem je Ivo, který má německý původ a v překladu znamená “tisový luk”. Ať je to jakkoli, moje kamarádka Iva je pořád ta samá, kterou znám už od jeslí.

Moje úterní přání dostane Blanka (2.12.). I tu jsem poznala v dětství, když jsem bydlela ve stejném domě jako její babička. Její jméno je krásné a snad je v kalendáři úmyslně na začátku prosince. Kam jinam by se hodilo jméno, jehož význam připomíná čerstvě napadaný sníh. Až germánského původu, je španělské a znamená “bílá” či “běloskvoucí”. Na první pohled slovanský původ má jméno Svatoslav (3.12.), “slavný svou dobrotou nebo svatostí”. Dříve slavil svůj svátek 2. června, ale uznejte, že sem do adventního času se hodí mnohem líp.

Význam následujícího krásného jména asi jeho nositelky moc nepotěší, ale budiž jim útěchou, že patří v prosinci k těm nejznámějším. Opravdu jen málokdo neví, kdy slaví svátek Barbora (4.12.). Už kvůli oněm třešňovým větvičkám to vědí i ti, kteří žádnou Báru neznají. A co že v sobě jméno samo skrývá? Základem je řecké slovo “barbaros”. Jeho význam netřeba překládat a protože starým Řekům se nebyly cizí jazyky “recht” (zdály se jim neznělé), vzniklo odvozeně i čtvrteční jméno, kterým původně označili ženu “brblavou , tu “které není nic dobré!. Ta vaše Barborka taková určitě není, že? Vždyť je poslem vánočních svátků…

Jehúdíth, Jutta, Judita – všechna tři jména mají stejný původ jako jméno mé třetí kamarádky. Přeložíme-li ho z hebrejštiny pak nám vyjde “Židovka” neboli “žena z Judeje”. Ano, Jitka (5.12.), pochází ze zdrobněliny J–ud-itka…a faktem je, že za 1) židovky jsou velice krásné a za 2) kdo z nás má takové štěstí, že kromě přání a dárků k svátku za ním ještě přijde i sv. Mikuláš (6.12.)? Jméno samo je řeckého původu “Níkoláos” a znamená “vítězství lidu”. Snad právě díky významu svého jména přežil i dlouhé roky totality. Nebo možná proto, že jsou u nás nejhodnější děti na světě, když dostávají v prosinci nadílku hned dvakrát.

Je kouzelné sledovat, jaké paradoxy nám kalendář uchystá, po “vítězství lidu” přichází “syn pravice” to je totiž překlad hebrejského původu jména Benjamín (7.12.). Ten nám uzavírá první adventní týden. Na jeho svátek zapálíme již druhou svíčku na adventním věnci a děti budou krásnému těšení zase o kousek blíž.

pavla@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk