| www.kudl@nk@.cz |
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
|
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
|
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
![]() |
![]() |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
![]() |
Kudl@nk@ |
| ARCHIV |
![]() |
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
| DEJÁ VU |
Rubrika: [zážitky] Jsou na světě záhady, které mě nechávají zcela chladnou a pak zas se najednou přihodí věci, nad kterými mi zůstává rozum stát. Nejvíc na mě snad zapůsobí návrat do přítomnosti, nebo chcete-li časová smyčka, tedy situace, ve které najednou vím, že "tohle už jsem přeci jednou prožila"...
Druhý sen se odehrával u moře, které jsem také v té době znala jen z filmů… Plavala jsem na velké matračce a proud mě odnesl o kus dál, dál než jsem chtěla. Vlny se mnou hodily na molo, kde mě vytáhl cizí pán a česky se mě zeptal, kde mám mámu… V létě stejného roku jsem pak jela s rodiči poprvé k moři a na sen už dávno zapomněla. Měla jsem malou dětskou matračku a ta mi po čase přestávala stačit. Hučela jsem do maminky tak dlouho, až podlehla a půjčila mi svojí velkou… Co bylo dál to už víte, stalo se přesně totéž, co ve snu, jen s tím rozdílem, že sen tady skončil. Ve skutečnosti mi máma pěkně vyprášila mokré plavky, protože jsem měla zakázáno jít na hlubokou vodu. Na obě události jsem už pozapomněla – až teď nedávno se to znovu stalo: vystoupila jsem z tramvaje u nás v Hloubětíně a najednou mi hlavou blesklo – kde jsem? co tu dělám? jakýsi vteřinový pocit, že jsem se dostala někam jinam, někam, kam nepatřím. Přeběhl mi mráz po zádech… P.S. A mimochodem k té své někdejší simulaci, která byla tak přesvědčivá, že jsem byla doopravdy léčena na podráždění slepého střeva, jsem se mamince přiznala až v dospělosti… |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
(Ivona - Mail - WWW) 09.01.2004, 19:54:02
Tak presne tohle znam.. Nema cenu popisovat vsechny ty "deja vu", ktery se mi stavaji, je to velmi caste, temer pravidelne. A protoze je to tak casto, zacala jsem o tomto jevu premyslet, ne tedy vseobecne, ale jako proc se to stava zrovna me. Ostatnim taky, ale me proste vic. Az zjistila jsem, ze si mnohem vic nez ostatni vybavuju nocni sny, proste jsou asi moc zive. A vsechny (nebo alespon podle tohoto vyzkumu) deja vu pochazeji z techto snu, jsou to jakoby utrzky, nejaka vec se proste promitne do bdeleho stavu vic nez ty ostatni. Verim totiz, ze veskere jedincovo vedeni vychazi v kolektivniho nevedomi, ze vsechny udalosti, ktere se staly,stavaji a budou stavat me se proste uz nekomu staly, ten jedinec je ulozil do pameti (ac si myslime, ze si si nic nepamatujeme, je to jinak...nase pamet obsahuje vsechny nase zazitky, jen nektery jsou ulozeny hloubeji a nektery uplne nejhloubeji - treba ty osklivy - a malokdo z nas umi uvolnit mysl a tim ji dovolit si vsechny zazitky vybav
it a postupne se s nimi vlastne i vyrovnat). Jo, mozna Vam to zni jako pritazene za vlasy, ale fakt to funguje. Tedy, ja tomu verim...ale zpet k tem deja vu...doslo to dokonce tak daleko, ze v poslednich par mesicich, kdy jsem si tohoto sveho casteho deja vu vedoma, jsem si na to tak zvykla, ze ke konci dne, kdyz treba tak lehce bilancuju co a jak jsem ten den delala a tak nejak rekapituluju, znervoznim, kdyz zjistim, ze dneska jsem sve "deja vu" jeste nemela...a uvolnim mysl...necham ji proste plout a nekoriguju tok myslenek...a pak se deja vu objevi, ja zajasam...a pro ten den je splneno:-))))) uznavam, ze to je pro nekoho az moc ulitly, ale me to proste bavi...asi to fakt chce jen se vic uvolnit, telo, mysl, dusi....a ono vse co chceme prijde samo:_)))) |
Mívám často taky sen, kdy jdu nějakým cizím domem, ale vlastně není cizí, protože to tam moc dobře znám, vím, kde co je.Když se probudím, přesně si všechno pamatuji, ale vím, že to tam neznám, že jsem tam nikdy nebyla...Nebo se mi zdálo, že jsem potkala muže, kterého znám, kterého jsem milovala a měla jsem strašnou radost, že ho zase vidím. Úplně si vzpomínám na to štěstí, jaké jsem cítila. Když jsem se probudila, věděla jsem, že ho neznám a nikdy jsem ho nepotkala, ale to velké štěstí a ten zvláštní pocit mi zůstal celý den. Mám takový dojem, že to bude asi něco z minulých životů... nebo si to prostě nedovedu jinak vysvětlit :-)