Ahoj,

muj muzicek je bordelar & nenasyta & nedochvilny, ale co jsem tak odpozorovala, jsou takovi vsichni (resp. chlap posedly uklizenim by mi asi prisel "takovej divnej" a bala bych se, jestli to nebude nejaky pedant :)).
Nicmene prijde mi celkem normalni obchazet byt a sbirat vsechny talire a sklenicky, co kde utrousil, a taky mu musim porad rikat, co dojist smi, a co fakt nesmi (jinak bych si mohla nechat zbytky nejake suroviny v lednici na zitra a rano by to tam uz nebylo :)). Ale to jsou vsechno blbosti a on mi zase toleruje vsechno, co delam ja.

Kazdopadne nejzabavnejsi je, kdyz prijdu nekdy domu a uz u dveri zakopavam o svrsky, knihy a nadobi na podlaze apod., cesticka vede az do pracovny. V tu chvili je mi naprosto jasne, ze se najednou podival na hodinky, zjistil, ze musi letet, v letu se prevlekl a uz byl fuc :)

Co se tyce damskych zlozvyku, tak hlavni je podle me naladovost, to, ze berou vsechno moc citove a jejich vyvody jsou obcas nelogicke (souvisi s predchozim). Aspon na tohle si muj mily stezuje u me, ale myslim, ze to jde zobecnit. A taky to, ze se vsude ztratim (zase mam v hlave kalendar, no :)). Nenapada me zadny "konkretni zlozvyk", chlapovi da proste asi nejvic prace pochopit zenske mysleni (nebo spis naucit se s nim nekonfliktne zit :)) a pak uz je to v pohode :).

má i moje dcera, nejen manžel. Polička, kde jsem měla prací a čistící prostředky se stala knihovnou, jen se občas, když čtou stejnou knížku, hádají, že to dotyčný nevrátil tam, kde to měl založené ten předchozí čtenář. Ach jo. Nechápu, jak si tam tak mohou lebedit.

Pry je dokazano, ze svuj vlastni smradek nam voni a proto bez problemu cteme a nasavame.... ale jsem rada, ze tenhle zlozvyk nemam.
A k tem hrncum. Kdyz jeste muj tatinek pracoval, tak byla jeho profese malir pokoju. Vzdycky kdyz prisel z prace v malirskych hadrech, sel rovnou do kuchyne a automaticky aniz by ochutnal tak vsude prileval vodu nebo solil a pepril, jo a pridaval cesnek. To byly u nas doma denni hadky s maminkou. Za cely zivot spolecneho souziti ho to neodnaucila.

zlozvyky jsou: odmývání nádobí pokud možno ihned (ovládám se abych nestála nad synem když má posledních pár soust), čechrání polštářků na sedačce aby byly "přesně"...pánské - no, musím říct, že to ujídání mi nevadilo, přišlo mi to jako poklona, že mu prostě chutná :-)

ktere se mi nikdy nepodarilo "vylecit" a uz se ani nesnazim, jsou ponozky na podlaze. Jeho boty u vstupnich dveri jsou vzdycky tak aby ten co vejde po nem se zabil (totez pod schodama). To ze prudce otevre dvere bez premysleni (v dobe malych deti) ze by za dverma mohlo dite byt.
V praci si zenska delala srandu, ze jeji muz polozi vzdycky v kuchyni odpadky na kuch.linku, presto ze kos je jen o 20 cm dal. Kdyz to vypravela rvaly jsme vsechny smichy...a teprve po tom jsem si vsimla ze to mam doma taky:)))

Samozřejmě, že na Kudlí výzvu o ŽENSKÝCH zlozvycích, tady samozřejmě zase čtu a čtu o mužských. Kterýmžto pádem rovnou tady máme přímo na talíři jeden z ženských zlozvyků, kterým je pomlouvání mužů, vč. vlastních.
Pak třeba další:
Vždycky všechno musí být TEĎ IHNED. Příklad - klasika: nevynesenej koš s vodpadkama absolutně nemůže počkat ani sekundu. Takže normální mužskej (myslím tedy nezkušenej mužskej) po výzvě k vynesení koše souhlasně zamručí a vezme na vědomí, že to v dohledný době udělá (samozřejmě a rád). Jenže za pět minut najde u koše běsnící bestii s pěnou u úst a s ječením: "kolikrát tě mám vo takovou blbost žádat?" A jen vopravdu ještě nezkušenej muž se pokouší vysvětlovat, že přeci snad nehoří, že snad koši až tak neublíží, když bude vynesenej až za půl hodiny. Tohle samozřejme neplatí jen vo smetí, nýbrž paušálně vo VŠECH záležitostech, zejména týkajících se chodu domácnosti.

Jo, přesně, taky běsním... On to nemůže házet dolů - ne, postaví si tu fujnádobu na linku! :-)))
A - NČ - ty máš absolutně pravdu, ženský jsou hrozný v tom, že to vyžadujou pokuď možno hned. Ale budu ti malinko oponovat: vy taky chcete všechno hned...

položené prkénko na záchodě. Myslím, že se zcela vyrovná tomu mužskému (zvednuté prkénko).
Ale myslím, když budete dostatečně nahlas a dlouho bojovat, dosáhnete podobného výsledku jako v nejmenované severské zemi, kde jsou muži zákonemnuceni močit v sedě.

Naštěstí žiju ve výjimečném vztahu, kde kolem záchodového prkýnka nepořádáme válečné tance a i jiné zlozvyky (z pohledu druhé strany roztomilé individuální libůstky) docela úspěšně tolerujeme, pokud je nemáme podobné.

To, že jsi ve své paměti nevyhrabala nic, za co by byly ženy proklínány, může pravda svědčit o jejich naprosté dokonalosti (z pohledu kudlanek to ani jinak nejde), na druhou spíš o poněkud velmi větší tolerantnosti mužů, kteří se nehroutí kvůli každé prkotině a nebaví se tím, že dlouhé hodiny vymýšlejí, čím by druhé pohlaví znehodnotili.
Proto chápu, že muži chtějí žít se ženami, ale není mi docela jasné, proč by ženy měly chtít žít s muži, když na nich nikdy nenajdou nit suchou (výjimky prominou). Proč nežijí opět se ženami? Dokonalost těchto svazků by musela být naprosto příkladná.

Můj manžel má jeden úděsný zlozvyk. Jí ve velkém množství jablka (to ještě není VONO), a to u televize na gauči, přičemž ohryzky od jablek důmyslně "schovává" pod konferenční stolek. Když mu říkám, ať si to uklidí, nebo se to snažím odklidit sama, říká: "Já to PAK odnesu". Žijeme spolu devatenáct let a dodnes nevím, jaký časový údaj si mám představit pod pojmem "PAK". Ještě se totiž nestalo, že by NĚKDY PAK ty ohryzky uklidil. Vždycky je odnáším já, když už jsou plesnivé.
No ale co, stejně ho mám ráda. :-)

Milý NČ, máš sice pravdu, že jsme někdy nevrlé když se něco neudělá ihned a na náš "povel", ale bohužel opak je pravdou. Svého muže mám moc ráda, ale když mi on řekne, že to samozřejmě udělá ihned a rád, tak s určitostí můžu počítat s tím, že mu to bude trvat celý den nebo v nejhorším případě celý týden :-D Na začátku našeho společného bydlení jsme s úsměvem zase řešili to, že pokaždé když něco odněkuď vzal tak za sebou nezavřel dvířka... hlavně u kuchyňské linky. Byla jsem také nevrlá, když jsem stejně jako Johanka nalézala všude rozházené jeho ošacení a tak po delší době jsem muži určila židličku na kterou může
odhazovat své svržky "nelpím na úhledném skládání" Určitě bych našla ještě jiné věci, ale mám svého mužíčka moc ráda a dobře vím, že kdyby on mohl tady něco napsat tak by to asi pro mně nevypadalo vůbec růžově. Aneta

statečně bojuje za naše práva. Jen tak dál. A nedej se!!! :-)))
I muži mají své dny a možná že se dočkáme i dne déé, kdy budeme mít i svůj časopis. Vrbu pro muže. :-))

Zrovna včera jsem vyslechl rozhovor dvou (asi 12ti až 15ti letých) děvčat, jedoucích kolem nás na kolech. "...ty vole, dyž von pořád provokoval, tak jsem mu dala facku. A nepřestal, hajzl, tak jsem mu dala ještě jednu a větší..." :-)))
Ty až dorostou ve fackovací dámy, určitě se nebudou svěřovat se svými problémy Kudlance. :-))

Ale k věci:
Z vlastní zkušenosti vím, že za nějaký čas společného soužití se ze vzájemných "zlozvyků" stanou každodenní "přirozenosti" a že už Vás nic nepřekvapí.
Pominu-li malicherné "prkotiny" v podobě záchodového prkénka, už jsem si zvykl na to, že žena ustele "lépe" než já, že narovná "lépe" prostěradlo než já, že mi přerovnává šatník podle "svého", že při vaření neodmývá nádobí, že ho kupí do vyčerpání, že si na každé ochutnávání bere čistou lžíci... že při pouhém čůrání má velkou spotřebu toaletního papíru, že..., že...,že z obložených chlebů (íčků) "užírá" oblohu a že veka jí slouží jen jako podložka oblohy, už jsem si zvykl na to, že když jdeme někam "na čas", že má stále dost času...
Ale ne. Nebudu ji pomlouvat. Vždyť, za ta léta, už TO vlastně ani nejsou chyby...
Na co si ale do smrti nezvyknu, to je opravování mého vkusu v oblasti oblékání. Její chabý argument, "že jí nebudu dělat ostudu" v jakémsi neladění nebo otázku "...to snad nemyslíš
vážně", ten snad nestrávím. A to vše v době, kdy se hodí vše ke všemu. :-)))
I to její čichání k mé svléknuté košili nebo triku a předčasné házení do prádelního koše, to je také pěkný zlozvyk, který už se jí drží jako Káča čerta od svatby...

opět jsi mě ohromně pobavil. Samozřejmě máš ve všem naprostou pravdu. Tyhle ženský zlozvyky jsou fakt úděsný :-))

Znám dva dost odporné :-) Zaprvé neustálá potřeba hledat na partnerovi vady a toho pak převychovávat, obrušovat do naprosté dokonalosti. Samozřejmě neúspěšně, kdybyste tu energii věnovaly na něco užitečného, to byste snad i pohnuly zeměkoulí :-)
Zadruhé pomlouvat svého partnera před kamarádkami, kolegyněmi v práci (a nejlépe ho při tom nazývat příjmením). Vždycky jsem žasnul, když jsem poslouchal některé své kolegyně barvitě líčit, jaké hovado to mají doma. Vůbec si neuvědomovaly, co tím o sobě prozrazují, protože vylíčily takovou stvůru, že vzít si něco takového mohla opravdu jedině úplná kr....
Smekám před ženami, které pochopily, že ani ony, ani my nejsme dokonalí a nikdy nebudeme, a soustředí se na to, co je v životě opravdu podstatné, narozdíl od debilního záchodového prkénka :-)))

Jo, já tomu mému taky říkám příjmením, dokonce právě doma!!! Než si "zvyknul", tak ho to dost štvalo :-).
Ale - když mi to myslíme něžně... chápeš?

Jsem rád, že moje partnerka projevuje něhu jinak :-)

Mí rodiče spolu žijí skoro čtyřicet let a zhruba stejnou dobu maminka pracovala coby učitelka na prvním stupni. Maminka je decentní dáma a tím pádem nemá ráda vulgární a sprostá slova. Dnes po těch všech letech ve školství s lehkou nadsázkou říkává, že náš tatínek je její největší pedagogický neúspěch, neboť všechny děti dokázala přimět k tomu, aby sprostě nemluvily alespoň před ní, ale s tatínkem prostě nehnula o).
Ovšem s maminkou je to fakt těžký, protože nikdy nepochopila, že když se tatínek praští kladívkem do prstu, tak větička " Oj, to jsem se udeřil" nemá tu správnou váhu plnohodnotný kletby a obsahuje málo písmenek r o).

to je zvláštní...
Moje mladší dcera je také učitelkou a než nastoupila do práce, tak jsem od ní neslyšel jedno jediné sprosté slovo. Natož vulgární. Až nedávno, bavila se s jednou kolegyní, když probíraly školu, školství a Buzkovou a mluvily stejně, jako Tvůj otec. Že by byly vychovávány žáky? Nebo - že by také hledaly tu správnou váhu plnohodnotné kletby? Možná, že se zamilovaly do jadrné češtiny. Čert ví. :-))

... no, naše maminka svou práci vždycky milovala a děti měly rády ji, ale teď říká, že to co je ve školách dnes, to nikdy nezažila.

Enormní spotřeba toaletního hajzlpapíru je buď zlozvyk (když se jedná o kolegyni, která si půjčí celou roli a vrátit ti přinese jen papírovou špulku - zlí jazykové tvrdili, že jsem si donucen okolnostmi jednotlivé útržky čísloval, abych měl přehled a pádné důkazy, ale není to pravda) a nebo roztomilá rozmařilost (v případě drahé polovičky), která mi dává do rukou další nástroj, jak si šplhnout.
Jiní, méně šťastní muži nosí domů stohy květin (víte, že kytku to taky bolí, když ji utrhnete?), aby si šplhli, mně stačí ve dveřích zavolat "Nesu nový hajzlpapír na tvou prdelku, ten hebký a dvojitý!" a hned mám po zbytek večera doložku nejvyšších výhod.
Samozřejmě, že lednice musí být taky plná, to je základ.
Ještě musím podotknout, že sprostá slova a neslušné výrazy prý pochytila ode mě. A potom, že my muži neumíme přetvořit ženu k obrazu svému

mno... muj mily me dovede vzdycky spolehlive nastvat, kdyz doufam, ze tentokrat konecne prijde vcas - ale nehrozi. kazdej vlak dobihame na posledni minutu, na kino se domluvime ctvrt hodiny predem - a pak tam tu ctvrthodinu vyhlizim a vchazime malem se zhasinanim... ma domluvenou schuzku, ale sel spat pozde, tak na ni proste nevstane. grrrrrrrrrr... (ale lepsi se to. postupne. za ty roky. :-) )
a druha hruza: hlasitost naprosto pri vsem. drbani, smrkani, jezeni i cisteni usi (!) vyda na nekolikanasobne vic decibelu, nez by bylo nutny... a ja uz z toho malem skacu z okna.
muj zlozvyk je, ze ho na tohle vsechno upozornuju, abych z toho okna skocit nemusela. ale ja bych to fakt nedelala, kdyby pomohlo pocitani do deseti... ;)
...a pak taky to, ze mu zaplnuju kredenc neustale novyma lahvickama s korenim - driv tam byl pepr a majoranka, ted uz je jich tam tak dvacet a patrne jeste pribudou... a pri vareni pak spotrebuju zasadne dvojnasobek nadobi nez draha polovicka (ale jak se pak olizuje). a taky pravidelne spackuju, kdyz se v chladne noci rozhodne otevrit okno dokoran (= "je tu hroznej vzduch"). i kdyz to posledni je spis pud sebezachovy nez zlozvyk... :o)

do haje... tak se tu pisu s prispevkem, odeslu a je fuc. kurna :-( tak se nic nedozvite. :-P

do haje a do tretice... to na me nejakej sotek upletl nejakou kulisarnu... :-)))

rozumim Ti :) Mohla jsem se pomatnout, jak ten muj furt chodi pozde (resp. my oba, kdyz jdeme spolu nekam), ted uz na to kaslu, naprosto zadny casovy udaj neberu vazne, tak mu ta vecere vychladne, a co ma bejt, takze krize nastava pouze cca 2x do roka, kdy nam ujizdi ten vlak :)
Nejlepsi bylo, kdyz si o pulhodiny spletl cas moji promoce - navic me tam jeste byl doprovodit (musela jsem tam byt driv), pak sel koupit kytku...a dorazil az po akci. Me to teda nejak zvlast neprekapilo, proste normal, hlavne ze vubec dorazil, ale moje rodina z toho naprosto neverila a vzpomina na to dosud - takze jsem vlastne mela stesti, protoze do te doby si maminka myslela, ze si vymejslim, kdyz na tu jeho nedochvilnost nadavam...a ted uz je ji to jasny :)

A jinak jeste k prkynku - kdyz jsem na zachode na budce bydlela se ctyrma klukama, tak mi bylo vuci nim vylozene blby davat to prkynko dolu...tak jsem radsi sedavala rovnou na mise. Proste takovy kraviny by se nemely prozivat a mely by se ridit nazorem vetsiny :)

Samozrejme jsem se ctyrma klukama nebydlela na zachode, ale na koleji na buňce :)

a kdo a jak často ten záchod myl?

...ja mam pocit, ze snad skoro nikdy nikdo, ja jsem se teda neodvazila :) (Doma zachod samozrejme meju, ale kdyz je clovek v prostredi, kde libovolna cistici snaha je anulovana do dvou dnu, tak nema motivaci :))

cisty zachod je pro mne dulezitejsi nez cista kuchyn!! anebo zvanec v te kuchyni. A sedat primo na misu o kterou nikdo nepecoval - huuuuuu, ani omylem!!!

Neptal jsem se náhodou. Tvou odvahu na to usednout obdivuju, ale o to nejde. Jde o to, že tohle bylo od Tvých kamarádů pěkně nefér. Víš, já jsem nikdy nepochopil ten mužsko-ženský spor o zvedání/sklápění prkýnka, naštěstí ho znám jen z literatury. Jsem rád, že jsem osobně na takhle máklou partnerku nenarazil :-) Nevidím žádnou potíž v tom, uvést prkýnko do odpovídající polohy, ať jsem žena nebo muž. Nevím, proč bych kvůli tomu měl někoho prudit. Zato ale VIDÍM PROBLÉM v čurání vestoje do klasické záchodové mísy - a to, světe div se, žádné kudlance nevadí.

Budu teď trochu naturalistický:

Močením vestoje, ať jste sebebravurnější střelec, dochází k rozstřiku drobných kapiček, které se dostanou mimo oblast působnosti splachování a zde se nerušeně rozkládají. Takový záchod už po pár dnech velmi nechutně páchne, pakliže není často šůrován (kým jiným, než ženou, že, kromě sebe neznám chlapa, kterej by myl hajzl, a ani u mě to není žádný hrdinství, ale nutnost:-). Proto jsem už ve své pubertě rád vyhověl prosbě své mámy-samoživitelky a zvykl si na čurání v sedě. Tenhle zvyk praktikuju všude, kde je WC v domácím prostředí, tedy doma, na návštěvě u přátel atp. Nijak mě to neomezuje ani neponižuje, mám stále milion příležitostí "být chlapem" :-)) venku v lese, na veřejných místech, v práci, kde jsou pisoáry atd. Proto asi mám tendenci považovat chlapa stříkajícího z výšky do mísy, kterou on rozhodně nikdy drhnout nebude, za bezohledného sobeckého kreténa (byl-li požádán) a nebo přihlouplé čuně (samotného jej to nenapadlo). Ale to je můj názor. Ti hoši, co s Tebou bydleli, snad mohli změnit přístup, když to zařízení s nimi musela sdílet dáma, ne?

hippie, ja tam bydlela tak napul a nacerno, takze jsem byla vubec rada, ze me tam trpeli, a fakt mi to tenkrat bylo celkem jedno, hlavne kdyz jsem se mela kde (na podlaze) vyspat :)

Ale jinak muj partner taky myslim (nesleduju ho pritom, ale kdysi jsme se o tom nejak bavili) moci v sede, protoze je dost vysoky a rozstrikovani se mu taktez nelibi :) Kazdopadne doma mame zachod cisty, hlidany, opecovavany a nami stridave pravidelne myty, takze jiz nebudu vzpominat na temnou kolejni minulost :))

a nikdy mne ani nenapadlo zadat je aby curali v sede. Mimochodem tenhle boj o polohu prkynka povazuju za pitomost. No tak to dam dolu, co je na tom? Jsou dulezitejsi veci nez tohle.

souhlas, ja jsem polohu prkynka teda nikdy neresila (stejne jako jsem nechapala kamarada, co se rozesel s holkou, protoze nerada vynasela kos), prijde mi, ze medializovanim problemu typu zvedani prkynka se vrha neblahe svetlo na "opravdove" feministiky, co resi problemy typu zenska obrizka nebo zakaz vzdelani pro zeny. Asi neni vetsi kravina nez nutit chlapa pokladat prkynko, kazdemu podle jeho potreb, kazdy necht si pred pouzitim nakonfiguruje zachod jak chce :))

jestli ona to není taková pseudofeministická latina, to prkýnko. Holky, znáte někoho, kdo s partnerem opravdu válčí o polohu prkýnka? Nebo jste o tom taky jenom četly?

...neznam nikoho, taky jsem o tom jenom cetla :))

ale znam holcinu ktera pred tim nez rekla "ano" si vymanila ze nebude umyvat zachod. U nich doma to delal tatinek, je to chlapska prace pro damy nevhodna. Kolikrat ja uz si na ni vzpomela!!!