Chodil často pít, bylo to ošklivé – však jsem o tom psala – o víkendech se věnoval svému fotbalu, někdy byl ke mně agresivní, hlavně když se mu něco nelíbilo. Moje city k němu mírně opadly a já, časem asi zvyklá na situaci, jsem trochu rezignovala a chovala se jako vzorná ženuška. Navařeno, uklizíno apod. Pak jsem nastoupila do práce a trochu více prohloubila své koníčky, chodila s  kamarádkami do divadel apod.; a pak jsem potkala svého bývalého kamaráda. Je ženatý, má dítě a občas se vidíme na oběd, občas napíše sms. Nic víc!

     A to je začátek problému. Manžel jakoby se probral a asi si uvědomil, že něco není v pořádku. Ale místo toho, aby se zamyslel a začal se chovat lépe, choval se čím dál hůř. Začal mi  lézt do telefonu, vyslýchal mě, když se napil, nadával mi. Hodně věcí se dělo před dětmi! Řekla jsem si – dost téhle situaci – a začala chodit do poradny.

     Po čase jsem po něm chtěla, aby se odstěhoval z bytu, aby se situace trochu uklidnila. Chci, abychom chvíli žili v odloučení, abychom si oba ujasnili v klidu, jak dál. Manžel toto ovšem nechce pochopit. Taky mi říká, že chci mít jen klid na milence!  :-))) Mám děti a v této vypjaté situaci na takovéhle věci opravdu nemám náladu ani čas. No – ale on tohle nepochopí. Nutí mě, abych se ihned přestala s kamarádem bavit! Nechci to udělat už jen proto, že když mu teď v takovéhle věci ustoupím, zase bude ovlivňovat můj život do posledního volného času. Myslím, že jako manželka i já mám právo na trochu soukromí a času jen pro sebe. Chlapi to tak aspoň mají, a většinou se nikoho neptají, jestli to je tak správně.

     A poradna?! Paní psycholožka mě první dvě návštěvy pouze vyslechla, občas naznačila nějakou otázku. Nemyslete si, vy, kteří spoléháte na to, že vám tam přesně poradí, co máte dělat! Není  tomu tak! Nechají vás jen vypovídat, naznačí Vám, o čem byste měli hovořit. Občas řeknou nějaký svůj názor na věc, ale v zásadě Vás nechají na spoustu věci si přijít sami. Doporučí Vám, jak byste se zřejmě měli v dané situaci chovat, ale jen tehdy, když přesně stanovíte svoji otázku.

Je-li od vás otázka nepřesná, zmatená, nedostanete odpověď. 

      I přesto si myslím, že je dobré poradnu navštívit. My jsme s manželem asi lehčí případ? No, jistě bývají horší, a co se dětí týká, určitě jsou poradny ve spojení se sociálními pracovnicemi a poradí i právní řešení problému, když je potřebujete. Já mám ovšem ještě jednu velikou výhodu, a tou je moje velká kamarádka, která o ,,našem" případu hodně ví. Prošla si něčím podobným a řekla bych, že se umí na věc docela rozumně podívat. Pomáhá mi i jen to, že jí můžu něco říct. A to je někdy hodně důležité. Proto, radím, vypovídat se... třeba i v poradně. Oni jsou tam vlastně od toho, když třeba nemáte takovou kamarádku jako já.

     Všechny Vás zdraví Katka – a držte mi palce, ať si ustojím kousek klidného žití.

linkuj.cz vybrali.sme.sk