hezké, romanticky a žensky napsané.
Jestliže se Ti to tak skutečně stalo, řekni Rozumu ať to vysvětlí Hlavě, Srdci i Duši. A už se tím netrap... :-)))

každá noc končí ráno... já se tím netrápím... a jestli se stalo nebo nestalo, to je přece jiná... můj rozum, srdce, duše jedno jsou... mají rozdělené kompetence, a co jest rozumu, tím se srdce netrápí, co srdci patří, to netíží rozum a duše na to vše jen z výšin nebeských kouká a zhlíží shůry na ten svět, jak celý celičký je slitý v jeden květ a raduje se, jako divá, že žena, co ji vlastní, je stále živá a přes všechny kotrmelce od života neustále lítá v nebi, majíc nohy pevně v botách...

ANO, ale Ty to říkáš strašně složitě.:-)) Vždyť píšeš, že Smutná byla z toho hádání "generálů" děsně smutná. To nepopřeš.
A tak jsem si myslel, aby ta Smutná nebyla celou noc smutná, aby se konečně našel NĚKDO, kdo do vše vysvětlí. A to je ROZUM.
To jsem tedy zvědavý na dnešek, protože
asi za 10 hodin začíná opět noc.:-)))
A nechtěj mne ošálit. Já jsem dělával rozbory básní obyčejně za jedna. :-)) (Když jsem byl ve škole).

...byly vždy tak nějak socialisticky laděné... mimochodem, i ta Smutnina noc skončila ránem... bílým, slunečným, klidným, šťastným... po bitvě je každý generál, já vím... doufám, že tvá noc skončí taky ráno, i když asi tisíckrát jsem chtěla, aby ta noc trvala déle, aby i den měl víc hodin a týden více dní... no co už? Většinou to hezké uteče rychleji a to smutné trvá déle, ať už na hodinkách trvalo obojí stejně dlouho... někde jsem četla fajn citát... i tvá nejhorší hodina má jen šedesát minut... a proto každá noc skončí ráno. Tak!

ale vynalézavost některých jedinců generovat tmu i za slunečního svitu je obdivuhodná. Rozervaná duše, zmítající se ve větru. Tma přede mnou, tma za mnou. Emoční labilita bez hranic. A rozum jenom překáží...

když všichni tři generálové táhnou za jeden provaz a koordinují navzájem akce svých divizí. Jen tak může armáda (i přes dílčí porážky) dosáhnout konečného vítězství, v opačném případě je rozprášena do všech koutů bitevního pole.

na tom provaze neuštkrtili. To by pak konečný vítězství bylo rovno porážce. Jestli někdy rozum bude mít stejnej názor jak srdce, tak potěšpámbů, to už se pak nedá mluvit ani o rozumu, ani o lásce. Maximálně tak o pomatení mysli. Je přeci každýmu malýmu dítěti jasný, že rozum se srdcem bojujou věčný a nekonečný boj, ve kterým nejni vítěze. Dokonce vo tom zpívá i Jožo... láska je boj, boj o krásnom trápení, niet víťazov, len porazených.

máš pravdu. Těch je. Někteří, než by změnili svůj image a ukázali zuby, odejdou raději z veselohry, aby se sami svým smíchem neznemožnili. Třeba takoví politici. Nedávno Buzková v "Uvolněte se prosím". Ona vůbec nepochopila, že je v zábavném pořadu. To byl Tvůj typický příklad tmy i emoční lability... :-)))

jsi tu ještě? A co tohle? To by se Ti líbilo? Tam není o socialismu ani zmínka.:-))
I logika dostala nafrak. Ale je to malinkatý výcuc toho Tvého snu. Já ho jen převedl do neumné poezie.:-)))

Netrap srdce rozumem,
nech mu jeho kompetence,
tělo vítá nový den,
v duši není impotence.

Ta se vznáší, z nebes kouká,
zhlíží z hůry na ten svět,
co si to ten brouček brouká,
jak je slitý v jeden květ.

Tělo nechce probuzení,
duše, ta je v povětří,
srdce, rozum to však mění.
už je ráno - bezvětří.

z toho jelen... tedy jelenice. Koukám, žasnu, jak jsi velmi převelmi dokonale zpracoval prózu do veršů. Smekám pomyslný klobouk... fakt tam není nic socialistického, i když ta poslední sloka by mohla hovořit lehce o tom, jak poručíme větru dešti...

Indiáni k pomateným vzhlíželi s úctou... tak to na tom nejsem tak špatně

Jinak bych si ovšem připadal jako (zde mažu autocenzurně nevhodný a vulgární příspěvek), kdybych hlas svého srdce nutil (jen proto, že se o tom někde zpívá) jít do protikladu k hlasu rozumu.

dyž zavelí hormony a láska, tak si rozum může stavět třeba stojky na hlavě, ale ty se budeš třást jak pražskej ratlík, dokud ti to první vošálení neulítne a nedostane se ke slovu rozum... No a to mi pověz, jestli v tom přypadku jsou v protikladu či ne.

a zazpivej si jak jen hlasite muzes . . .
Jaromira Vejvody SKODA LASKY, KTEROU JSEM TOBE DALA . . .
cili Nemci nesikovne prelozili ZPIVAJI ROSAMUNDE
oaj NEROSA

a zazpivej si jak jen hlasite muzes . . .
Jaromira Vejvody SKODA LASKY, KTEROU JSEM TOBE DALA . . .
kterou Nemci nesikovne prelozili a hulakaji z chlapa pohledu ROSAMUNDE . .
a Anglicani si z toho udelali KURAZNOU pisnicku pro ochmelky ROLL OUT THE BARELLS . . .

škoda lásky si zpívat nebudu, ale raději si zarecituji tohle:

Láska nestojí za dlouhý žal,
nauč se, milá, srdce ztrácet
a přitom jít dál a dál
a nikdy víc se nenavracet.

nebuď smutnáááá. Ten verš se mi nelíbí. Na můj vkus je moc smutný. A nebuď ani Ty paní Smutná. Zkus se třeba převtělit do sousedky Veselé. Nebo ne. Nech si raději své jméno. Nepouroučej ani větru ani dešti, ale poruč rozumu, srdci i duši, aby se přestaly hádat, aby se vzaly za ruce a skotačily ve Tvém těle.
No jo, ale čím jim poručíš? Myslíš, že by se té role mohla zhostit třeba paní Vůle? :-)))

Vodoměrko, když jsem v kolektivu smutných lidí, tak jsem také smutný...
Řekni, co by Tě rozveselilo. Mám ze sebe udělat vola nebo šaška? Která role by se Ti více zamlouvala? (Vlastně proč udělat, že?):-)))
Já vím, je 11., účetní mají moc práce, samý debet a kredit, HIMy a DHIMy a uzávěrka a do toho všeho ta nálada ovlivněná chladným ránem i pošmourným počasím... :-)))
Ale věř mi, že i s tou ztracenou láskou se to časem nějak vytříbí...

splašené hormony si plést z láskou a hrnout se pod vlivem dočasně zjitřených pohlavních pudů do svatby může jen poněkud nemoudrý a povrchní člověk. Láska není jen o erekci.

Láska nestojí za dlouhý žal,
"škóóóda láááásky" a s ní čas ztrácet
zkoušej to s chlapy stále dál
i když se někdy chce zvracet...

Omlouvám se, o svatbě samozřejmě nebyla řeč:-))

ale já vůbec nejsem smutná... tak si nehraj na vola ani na šaška, ztracenou lásku dávno nemám, hele, tak proč by jedno psaní mělo hned znamenat že jsem achich ouvéj? Proč to hned vztahuješ na mou maličkost?

Pro aTea: takhle mi zprznit Manon, to je hrůůůůza...

:-)))))))

Přečetl jsem si některé Tvé zveřejněné články a sám pro sebe si je zhodnotil. A mnohé jinotaje z nich přeložil do mužského chápání. Jak já říkám, do logiky. :-)))
Píšeš hezky. ALE!
Píšeš tak nějak s nádechem feministky. PROČ? Mezi Tvými řádky vidím jakousi EVU, která si hraje na schovávanou s námi, muži. Copak jsme - dle Tebe - součástí nějakého pomalu vymírajícího a degenerovaného plemene? Ty s námi v duchu pohrdáš. Ty nás nepotřebudeš, protože se dokážeš sama vznášet i povznášet. Tělem i duší.:-)))
Vodoměrko, kdybych měl psát o Vás, o ženách, psal bych naopak opěvné ódy, protože já mám ženy rád. Opěvoval bych Vás a neřadil bych vás do nějakého pouhého společenství jen proto, že máte delší a ostřejší jazyky než muži. :-))) Já vím, že máte i jiné mňam, mňam odlišnosti. Podívej, když vznikla EVA, byla to svým způsobem primitivní bytost, která byla překvapena už tím, že je jiná než Adam. Ano, on také zíral než si tam dala ten list...vždyť to byl chlap. :-))) No vidíš. A jak se Eva vyvinula. Kolik je jen zde, na kudlance.cz chytrých, šikovných a bystrých žen... Nedívej se ale do politiky. Tam ty klady moc nehledej, protože sama politika člověka pěkně degraduje na duchu i na mysli.
Hledej mezi normálními ženami.

Cítíš ten rozdíl. Já naopak tvrdím, že se ženy vyvíjejí - křivka má vzestupný trend, ale Ty o nás tvrdíš opak. Podle Tebe budeme za chvíli na nule osy X.

Vodoměrko, ten Tvůj článek, ze kterého vyjímám pouhý a urážlivý úryvek, ten je přímo do pranice! Nenásilná omluva by byla myslím na místě. Jako že jsi to tak nemyslela... :-)))

Cituji, co jsi napsala:" Já však vnímám muže jako ohrožený druh, jako etnickou skupinu, která sice není na vymření, ale u které v důsledku značné degenerace (vznikli přece všichni muži z Adama a všichni z těchto potomků dále žijí a rozmnožují se na stále stejné modré kouli) upadají některé důležité morální, etické a mravní hodnoty."

To myslíš smrtelně vážně a od srdce???

Kamínka a Lentilky.... pak suď...
http://www.kudlanka.cz/71842_item.html Lentilky

http://www.kudlanka.cz/73367_item.html Kamínka

A k tomu, co píšu... copak si nemůžu dělat legraci ze všeho, ze všech, sama ze sebe? Brát to s nadhledem, humorem, nadsázkou, tu něco zlehčit, tu přihodit, copak musím psát vždy jen své pocity a dojmy? Copak takový King, když píše horrory, musí je prožívat? Nebo snad je třeba prožívá denně, když o tom píše?

Píšu tam taky, že ti dokonalí se dokonale maskují, a bohužel, když se dívám na svět, jak stále víc mužů považuje nevěru za něco jako třešničku na dortu zaběhnutého manželství, tak co bys k tomu řekl? Že je to tak v pořádku???

Chjo, :-)) ženská, jak Ty to děláš, že máš vždy navrch...
Ahoj a už Tě nebudu raději rozebírat.:-)
Ale mrknu se tam.

a ne opacne.
To je udel nas chlapu obdivovat, psat ody, hrat na piano ci kyaru a zpivat zamilovane pisnicky v nadeji ze ta do ktere jsme se zakoukali nas najde byt zajimavy . . . . zensky obvykle zasmodrchane a maskovane kyvnou ANO nebo NE.

Slysel jsi nekdy ze by zenska skladatelka, lyricistka napsala zamilovanou pisnicku?
I kdyz zamilovanou pisnicku zpiva zenska, skladatel a lyriku napsal chlap . . . .

že jsem právě ta ženská... A jestli se chceš i pobavit nade mnou a zasmát se (nic tak nepotěší člověka, jak neštěstí druhého), tak tady ti dám ještě nějaký ten odkaz na kudlu:
http://www.kudlanka.cz/27482_item.html
http://www.kudlanka.cz/28267_item.html
http://www.kudlanka.cz/31988_item.html
http://www.kudlanka.cz/33625_item.html

Abys viděl, že jsem naprosto normální ženská, nejsem ani feministka, ani fňukna, ani cvok (a když, tak jen trochu), jenom se na svět dívám jinak - tak trochu v větších výšek... jo, hhochu, život je kráááásnej, a všechno zlý je k něčemu dobrý. No a abych nnezapomněla na anděla... toho vřele doporučuju...
http://www.kudlanka.cz/108953_item.html

Tak a klidně si mě rozeber třeba na součástky, jestli mě pak dáš zase dohromady... papapa...

Hm, tak já jsem ženu zamilovanou písničku, kterou sama složila, zpívat slyšel. Asi jsem měl v životě větší štěstí a nebo se pohybuju v jiných společenských dimenzích. A musím podotknout, že ta písnička měla srdce

dle Tvých odkazů jsem si přečetl vše a mohu říci, že jsi docela fajn ženská se schopností podchycení mnoha životních postřehů. A abych na to nezapomněl, za ten feminismus se Ti dodatečně omlouvám. Ten čišil jen z jednoho článku, na který jsem narazil a který teď chápu jen jako pouhé šimrání.:-)) Už do Tebe nebudu "rýt":-))
Všechny články jsou pěkné. Zastavím se pouze u jednoho s názvem "Puberta, zákeřný nepřítel", ale nebudu dělat ani jeho rozborku ani zborku. Dovolím si pouze delší poznámku, která nejde zkrátit. V jeho závěru jsi vznesla otázku, kdy končí puberta? Směju se a za sebe říkám, že u mnohých chlapů snad nikdy. Třeba u mne už ZASE začíná. :-)) Děvčata jsou na tom snad o trošku lépe,
protože vyspívají dříve (a mají to dříve za sebou) než mužské etnikum. :-)
Muž má svůj vrchol moudra a rozumu někde kolem 40ti let. (U žen je to mírně posunuté směrem nahoru, tedy doprava). Tento bod si představ jako vrchol obrácené paraboly a udělej
si na něm značku. Celou křivku si rozděl na stejné dílky po deseti letech a jednotlivé protilehlé body na křivce si spoj vodorovnou přímkou. Co vidiš? Rozum 50ti letého muže je shodný s "množstvím rozumu" 30tiletého. 60tiletý se blíží 20tiletému a 70tiletý chlap už má obrazně opět rozum 10tiletého kluka. Jak už jsem řekl, u žen je to trochu posunuté a vrchol jejich křivky je více sploštělý a z toho plyne i určitá rozumová stálost v oblasti mezi 30ti - 60ti lety. :-))

Ano, no ovšem, ze všech mých příspěvků už jsi to mohla dávno poznat, že už mám tu 40tku dávno za sebou a že už jsem na úrovni 20tiletého nevyzrálého jinocha a nebude to tak dlouho trvat a bude to ještě horší... :-))) Pomalu už si mohu dát na dveře pokojíčku upozornění, jaké si daly mé, tehdy pubertální holky: "POŘÁDEK JE PRO BLBCE, INTELIGENT ZVLÁDÁ CHAOS" a už před vstupem jakéhokoli kárala mu tím zavřít pusu. A ten Tvůj "Anděl", to je jen slabý odvar. :-)) Představ si, že já už zase střílím z praku... :-))
Výjimky ale jsou. To jo. Jako všude.

Takže, Vodnice, tím jsem Ti chtěl jen zodpovědět tu Tvoji otázku o konci puberty a všem popřát příjemný a už snad konečně teplejší blížící se víkend.
Hoj.

Hm, když jsem se před 14 lety seznámila se svým manželem tak jsem měla pocit že je mu ve skutečnosti 12. Ten pocit mám pořád :-). Buď je vyjímka bez paraboly a nebo ji má hodně plochou. Ale za jiného bych ho neměnila a doufám že bude stejně praštěný i nadále.

jak se z jednoho pohledu může všechno zdát jinak... jo, jo, zdání klame... a když už jsem v tom chlubení, tak bys možná ještě mohl juknout na tohle:
http://www.kudlanka.cz/80466_item.html
http://www.kudlanka.cz/88953_item.html
http://www.kudlanka.cz/38864_item.html
S pubertou už se netrápím, stačí, když s ní bojuje dcerunka samotná, že jo, je toho na jednoho člověka až dost. Tak co bych si tím přitěžovala ještě já? Jednou ji to přejít musí :-))))
Zato u vás, chlapů, je to na doživotí.
Jo, a klidně si do mě zarej, neboj se, feministka nejsem a potírat mužské plemeno rozhodně nemíním... spíš naopak.. jako matka syna ho úspěšně rozmnožuju :-)))