Při rozhodování o barvě podlahy a stěn VŽDYCKY dám na pohled ženským okem, a beze zbytku ženské rady poslechnu, i kdybych měl stokrát jinej názor. To nebyla úlitba Tobě, nýbrž jeho racionální rozhodnutí.
Kdo chce kam.... ale přeci nemůžu nečinně koukat, jak někdo, byť dobrovolně, ulehá na koleje před pendolínem.
SES FAKT ÚPLNĚ POMÁTLA?????

na čo si žiadaš poradiť, keď si už rozhodnutá. Ty nechceš riešiť vzťah, čo by malo byť prvoradé, ale bývanie, od ktorého si sľubuješ nejakú istotu, ktorá Ti možno chýba. Neviem, či si uvedomuješ, že Tvoj priateľ, ktorému bude patriť všetko si môže jedného dňa priviesť do svojho domu nejakú inú a Teba pošle k vode. Potom Ti nezostane ani ten domček, o ktorý tak veľmi stojíš a kvôli ktorému priateľovi všetko toleruješ... Uvedomuješ si to? Alebo si to ani nepripúšťaš?

Proč si teda neuděláš pro sebe zkoušku, jejíž výsledek Ti už jednoznačně řekne, co a jak. Stačí tři věty večer u vína.
"Můj milý,
dřív, než se nastěhujem do hnízdečka, dřív, než zaplatím nábytek,
vezmeme se.
Máme se rádi, tak co by nám bránilo.
A pro jistotu, teď už je taková doba, dělá se to běžně, uzavřemě předmanželskou smlouvu o majetku."
Holka, jestli mu na Tobě aspoň trochu, nepatrně záleží, udělá to. A jestli reakcí budou jen výmluvy, tak snad už konečně to voko vodevřeš.

mě rozhodně nedělá dobře trpět. Jenže už toho mám tolik za sebou, že jsem si asi zvykla, ikdyž to zní hloupě.
Když se tak čtu, připadá mi, že to vyzní mnohem hůře, že na tom tak špatně nejsem. Jde o to, že těmi články jsem popsala svá trápení, bolístky, kterých mám plnou duši. Ale nejsou jen dny špatné, jsou i dobré, kdy se nehádáme a dokážeme si udělat radost. Dokážete si představit, že někoho milujete, znáte ho jako velice pozorného muže a pak se třeba na několik dní úplně změní? Já ho přeci nemůžu opustit, protože ho miluji. Já moc dobře vím, že to není vztah, jak má být a nepíšu sem, abych se tázala, kolik je 1+1....
Potřebuji mu pomoci (a tím vlastně sobě), JAK omezit ty jeho nálady, kdy mi slovně ubližuje, JAK ho donutit si promluvit o našich problémech, JAK ksakru toho chlapa zastavit,aby se poslouchal, když mi říká nepěkné věci.
Já ho znám, vím, že je v jádru dobrý, nejsem žádná naivní zamilovaná blbka...
Achjo, to se nedá popsat :o(

o ruku mě požádal minulý rok na Silvestra,ale po 14 dnech to zase zrušil :o)))
Do manželství se už dneska nežene nikdo. Nemá o tom dobré mínění, rozvedli se mu nedávno dva kolegové z práce, manželky je oškubaly a jelikož to dost řešili v práci,přítel z toho má hrůzu.Já na sňatek rovněž nechvátám. Předmanželská smlouva se mi zdá rozumná.

to bylo ode mne :o)

milovat ho můžeš, ale nemusíš s ním žít. Mám dojem, že vidíš jen ten dům... jeho dům... no, každý svého štěstí strůjcem. Trochu tě chápu, protože dost dlouho jsem i já byla stejná, ale teď, s odstupem času, se sama divím, co všechno jsem byla ochotna snést a na rtech jsem měla stejná slova: on je uvnitř pod tou slupkou milý, hodný, dobrý, ale... vždyť tobě to, holka, vlastně vyhovuje. On se nezmění, nepřestane být neurvalý, nezačne mluvit o problémech, protože pro něho žádné nejsou, nezačne se poslouchat, nezmění se, protože on nechce a nemá ani důvod chtít... když ty mu to všechno dovolíš a ještě ho za jeho ubohosti omlouváš.

Tak o tomhle je vztah...?
Podívej, Lenko, Ty říkáš, že ho nechceš opustit, miluješ ho...jediná možnost pro tebe ale je ta, že se zamyslíš sama nad sebou a změníš sebe, svůj pohled na svět, své chování...a potažmo to jeho. Zapomeň na chytré knížky, musíš to vyřešit citem. A dát si hranici, kterou on už nikdy nesmí překročit. Já bych razila tvrdou upřímnost - mám tě ráda a ráda bych s tebou žila, ale nelíbí se mi...a podle toho se chovat.
Já věřím, že on není tak zlý, pro něco ho přece miluješ...tak mu to dej najevo, pro tohle jo, ale bacha, tohle už ne...

Každý svého štěstí strůjcem...

Požádal vo ruku / zrušil... no nic.
A manželství? To je přeci jasný, že není nutný, když se tím nic neřeší. Jenže v tom vašem případě, kdy už jde taky o společný majetek, by se manželstvím něco řešilo. Byla by to nejsnadnější pojistka proti žebrácký holi - SAMOZŘEJMĚ, že JEDINĚ spolu s tou předmanželskou smlouvou.
Docela chápu, že Tvuj milej má z manželství a z voškubání vosýpky. Nevypadá na to, že by byl ochotnej Tobě postoupit cokoliv, k čemu není přímo donucen, a jasně mu jde o to - škubat naopak Tebe (viz: "budu mu platit nájem").
No vidíš, ale tím spíš by měl s uzavřením smlouvy souhlasit, když se bojí voškubání.

Lenko, píšeš že nejsi zamilovaná blbka...no ale tvoje chování tomu velmi nasvědčuje. Jak píší ostatní - jedna věc je chodit s někým a rozmýšlet se, zda se dá změnit a pracovat na vztahu, ale stěhovat se K NĚMU A PLATIT NÁJEM!!!! No co to je za vztah??? Přesně jak se tu píše... Promiň, pro něj dokonalá situace - koupíš MU nábytek, budeš MU uklízet a vařit a k tomu nějaký ten sex....jak výhodné!!! Lenko, zamyslela ses nad tím, abych tak cynicky řekla - CO Z TOHO BUDEŠ MÍT TY? Jasně, vztah není žádné má dáti - dal, ale u vás se fakt ani vzdáleně nedá mluvit o nějaké rovnováze, copak to sakra nevidíš???

Proč tady všichni řešíte ten majetek, dům, nájem? O tom to přece není...Ona ho miluje a tak mu bude ráda z lásky uklízet, vařit, starat se o něj...jen chce nějak totéž od něj, ne? Jak si vyřeší majetkové vztahy je přece jiná věc...a navíc, do jaké míry to s tím nájmem v domě je/bude realita?

Hele, vidím to takhle: jdeš po schodech, na prvním je napsáno: Chci mu pomoct, protože tím pomůžu i sama sobě. Na druhým: Udělám všechno pro to, aby na měl byl hodnější. Na třetím: Nebudu ho nutit do svatby, protože má špatné zkušenosti z práce. Vždyť mi dokonce sňatek sám nabídl. Na dalším: Udělám cokoliv, jen aby si se mnou promluvil o našich problémech...
Nepřipomíná ti to nic?
Samozřejmě, cesta do pekel je provázena samými dobrými úmysly. Mám dojem, že do takovýho menšího předpeklí teď spěješ i ty.

Lenka od nás nechce slyšet náš názor, chce slyšet, že někdo začaruje kouzelným proutkem a bude vše v pořádku.
A všichni tady víme, kromě jí, že nebude. Kdyby totiž tenhle vztah viděla ona u své kamarádky, jediná rada by byla, aby holka chudák utekla.
Myslím, že tyhle komentáře jsou k ničemu, Lenka si z nich stejně nic nevezme a nic ze svým kničemným vztahem neudělá :(
I já jsem prožila pár velmi perných let s omlouváním svého partnera. "Nemůžu přeci odejít s dluhy, co by na to řekli rodiče, určitě to ustojim, stačí ho mít rádo a ono se to vyřeší".
Leni - neustojíš a nevyřeší!
I kdyby byl na krásno v dalším vztahu skvělí k tobě se VŽDY bude chovat takhle strašně. Věř, že na konec dopadneš tak, že tě vyhodí, nebo odejdeš - bez peněz, bez věcí, bez všeho. Jestli chceš zůstat, můžeš se jen modlit, aby to bylo brzo.

Jen teda nějak nesouhlasím s větou, že "vztah není žádné má dáti - dal".
Já teda myslim, že vztah je právě tohle. Pokud se totiž rovnováha přestane udržovat, dochází ke krachu, stejně jako v účetnictví.

Milá Lenko, ženeš se do neštěstí... já vím, jiskérka naděje, že se to přece nějak jenom upraví, a hlavně strašná touha mít to, co už sis dlouho přála (domeček), Tě vede k tomu, abys mhouřila oko tu i onde a snažila se změnit nezměnitelné... Řeknu Ti, jak to bylo se mnou: měla jsem přítele, kterého jsem velmi milovala. Choval se jako hulvát, ale v jádru byl dobrý chlap. Všem okolo pomáhal, na svou mámu se utrhoval (zasloužila si to), na švagrovou, která byla doma s děckem nadával, jak je líná a nic pořádného nedělá, chtěl si mě vzít, ale pod podmínkou, že si to v podstatě zařídím sama, no co, jsem žena rázná a soběstačná, všichni okolo mě ujištovali, že to tak má každý chlap, a tenhle že je navíc "v jádru dobrý", presně jak píšeš Ty. A já? Děsně jsem se chtěla vdávat, tak jsem nad tímhle vším "přimhouřila voko" a co se nestalo: najednou jsem byla líná a nablblá i já; moje práce je k ničemu, ON by takové místo, kde se povaleči, co se jinde neuchytili, než ve státní správě a navíc se starají o gaunery, místo aby dělali něco normálního (pracuji ve službách spravedlnosti) okamžitě zrušil; jestli mám nějaký problém s tím, že se mnou nekomunikuje, nechce řešit moje problémy, tak je to jen proto, že jsou to MOJE problémy, on žádné problémy nemá; jestli si chci s někým povídat, tak ať si najdu jiného borce, on na nějaké kecy o kravinách nemá čas ani náladu... Když jsem pohrozila rozvodem, byl pár týdnů jako milius, a když k tomu připočtu jeho poznámky o ženách, válejících se na mateřské doma s dítětem, a o jeho občasných plánech, pronesených mezi řečí, jak mi přistřihne křidýlka, až se budu "válet" já (neměla jsem to s ním nikdy v úmyslu, vědouc,jak by to dopadlo) a finále našeho vztahu, kdy jsem se jednoho krásného dne dozvěděla, že jsem vlastně jenom k*áva, co si nechává vozit p*del v jeho autě, zmizela jsem...
Danielka celý můj příběh zná, možná ho má ještě někde schovaný a když hezky poprosíme, tak ho zveřejní...
Resumé: Prchej, prchej, dokud je čas! Vykašli se na tyhle pochybné "jistoty", někde čeká někdo, s kým budeš mít všechno, co sis přála - stačí jen chvilku počkat a pozorně se dívat...

dík za souhlas a dík za výtku: já jen nechtěla, aby to vypadalo že jsem jen nějaká vypočítavá mrcha, ale ano, máš pravdu - vztah musí být v rovnováze - aspoň by se o to měli oba snažit...a tady se evidentně snaží jen Lenka. Ale bohužel musím souhlasit s Hankou a Vodoměrkou, Lenka nechce slyšet náš názor, chce slyšet, že všechno bude v pořádku. Promiň Lenko, fakt nebude! A Pro Méďu - proč řešíme majetek? Ono to se vztahem úzce souvisí...když s někým počítáš pro život, tak si nekoupíš domeček za svoje a nebudeš chtít nájem, že ne?

proč chceš mermomocí někoho předělávat ? Hulvát zůstane hulvátem, a tu slupku „dobrého chlapa“, kterou Ti občas ukazuje když to vypadá, že mu utečeš, tu po Tvém nastěhování do JEHO domu rychle odhodí. Už jí totiž nikdy nebude potřebovat.
To, co k němu cítíš, není láska, ale normální závislost. Na JAKÉMKOLI vztahu, s ním, jeho rodiči, prostě hledáš pevný bod, o který se dá opřít.
Asi kvůli neradostnému dětství trpíš komplexem méněcennosti. Uvědom si svou cenu. Jsi chytrá holka, schopná se postavit na vlastní nohy. Nenech se zotročit prvním chlapem, na kterého jsi narazila. Najdi si někoho, koho nebude třeba předělávat.

KTERÝ BY JI MĚL RÁD A BYL NA NI HODNEJ...
přeci o něm sama psala... ale od toho UTÍKÁ
Nezlob se, ale asi má přeci jen Daniela pravdu - na tebe platí spíš bič než cukr!!!

nezlob se na mne, ale já jsem odpůrcem těch předmanželských majetkových smluv, které navrhuješ. Asi je to tím, že jsem trošku konzervativní a to zase plyne z mého dřívějšího narození. Já vím, že je to určitý fenomén doby, a že je poplatný hlavně u tzv. sňatků z rozumu. A je-li tento vztah Lenky sňatkem z rozumu, pak bych šel od toho. Vím, že smlouva je určitou právní pojistkou proti pozdějším tahanicím o majetek, ale mně osobně to nepasuje do vztahu dvou lidí, kteří se mají rádi a kteří spolu chtějí žít. A před svatbou se přece také nádherně plánuje, že? :-)))Mně se velmi příčí sepisovat si to, kdo si co do manželství přinesl. Jak malé děti. Kyblíček je můj, mamíííí, on mi bere lopatičkuuu...
Mně se zdá, že Lenka se těší hlavně na tu vizi hezkého domečku a na to vypadnutí z podnájmu a vztah, o kterém ví, že není ideální, jí v tom dělá guláš.
Já se necítím být fundován k nějakým radám, ale za sebe mohu říci, že kdybych se se ženou hypoteticky rozešel, vzal bych si jen to nejnutnější a snad bychom se dohodli, že mi zůstane chata, kterou jsem postavil (abych mohl kde bydlet) a vše ostatní, včetně auta, bytu i peněz bych jí nechal.
Ta ženská (normální ženská) má přece mnohem méně příležitostí k proplouvání životem, než ten chlap.
Smlouva, to je něco příšerně potupného pro oba...to je na pupínky. :-)))

...sam od sebe ani po natlaku. Je mozne, ze by se v jinem vztahu, treba s dominantni zenou, choval zcela jinak, ale jakmile si s Tebou na neco zvykl, uz bude takovyhle naporad, protoze, jak uz tu nekdo spravne poznamenal, on sam zadny problem neciti.
Dalsi otazka je, k cemu je takovy "podmineny" vztah (bude to bezva, kdyz se on zmeni, bude to bezva, az budeme v domecku) - proste jakmile to neni bezva uz ted, prchat - kolik bylo takovych (zen i muzu), co si myslelo, ze vetsim bytem/domem se to spravi?!
Lenko, vychazej prosim z toho, jestli bys s nim vydrzela cely zivot, pokud by to bylo prave takove jako ted, pripadne horsi (protoze kdyz to je od zacatku nic moc, tak lepsi uz to nikdy nebude). Pokud je to OK, hura do toho, ale pokud jedinou Tvou nadeji je zmena (jeho, podminek...), tak v tu bohuzel doufat nemuzes :(
A souhlasim s tim, ze vzorek podlahy/vymalovani je skutecne jen drobnym ustupkem - on vi, jak na Tebe, vi, ze budes mit vycitky ho opustit "kdyz on mi prece ustoupil v barve vymalovani a vubec je tak hodny" - to je umeni ovladajicich partneru budit v druhych pocit vdecnosti/zavislosti za to, co je nic nestalo.

A ze jeho kolegove se chudacci rozvedli? Tak sakra kdyz s nekym ziju, snad mu verim, ne? OK, muze to nevyjit, ale neco by clovek do toho vzdycky mel byt ochotny vsadit (treba on pul baraku - nejde o to, abys z nej vytahla majetek, je to spis zkouska, jestli je k takove veci ochoten). Mela jsem jednoho takovyho, kterej mi furt vysvetloval, jaky jsou zensky kravy, protoze jednoho jeho kamaradka chtela nejaka uhnat na fingovany tehotenstvi. Snazil se to vztahnout na nas vztah, ackoli k sexu ani k svatbe se z me strany jeste zdaleka neschylovalo :), a proste me to dost nastvalo - co je mi do toho, ze nekdo nekomu predstiral tehotenstvi, to chce snad rict, ze ja jsem stejna? No a co je taky Tobe do jeho rozvedenych kolegu, vzdyt Ty taky nejsi stejna! A jestli on hazi vsechny zenske do jednoho pytle (uklizecka/souloznice), tak uz jen kvuli tomu je nejvyssi cas utect.

V případě, že jeden z partnerů vydělává podstatně více než druhý (2x,3x ...) nebo když zdědí/má zdědit nějaký větší majetek, je na místě předmanželská smlouva. Ta smlouva je vlastně smlouva o tom, co se stane s majetkem, které partneři/manželé společně užívají v případě krachu tohoto vztahu. Někteří partneři si myslí, že jim automaticky patří i (celá) část příjmu toho druhého partnera. Není to tak. Životní úroveň si každý určuje sám podle velikosti SVÝCH příjmů (aspoň by to měl mít každý napaměti). V tomto konkrétním případě bych to viděl následovně: partner Lenky si na svůj vrub bere zaplacení domu a příslušenství (bude jediným majitelem). Běžné společné životní náklady (potraviny atd., energie, provoz auta např.) budou placeny napůl. V případě, že partner Lenky nemá dostatečné množství prostředků např. k vybavení domu a Lenka má chybějící prostředky třeba našetřené z minulosti, doporučil bych společné vlastnictví v poměru vynaložených finančních prostředků, např. Lenka 20%, její partner 80%. Samozřejmě, že by se při mateřské Lenky nic neměnilo ve vlastnictví nemovitostí ... Pro případ rozvodu partnerů (s dítětem) by se museli určitě vzájemně vyplatit (buď první druhého nebo naopak) nebo prodat nemovitost a vypořádat své podíly takto. ... V každém případě při rozchodu partnerů doporučuju ženám úsměv na rtech a mužům velkorysost :-)

To Master: jestliže jsi konzervativní, tak nechápu proč jsi odpůrcem (před)manželských smluv. Mohlo by ti to být jedno. Jestliže jsi rovnostářská (nikoli konzervativní), tak tě potom chápu ... asi jde o to, co si pod jednotlivými slovy představujem :-)
To Johanka: naivita a idealismus jsou vlastní náctiletým. Nevěděl jsem, že jsi tak mladá (a krásná). Každopádně jsem přesvědčen (a mám ověřeno), že když žena vydělává podstatně více než její partner-muž (ředitelka x učitel), tak bez smlouvy by raději zůstala starou pannou. Moc dobře takové ženy chápu ... proč tak málo žen chápe v obdobném případě muže?

Žila, byla v jedné zemí krásná, chytrá a emancipovaná princezna.
Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka
a zabývala se Feministickými meditacemi,
vyskočila z potoka žába a řekla ji:
"Jsem princ zakletý zlým čarodějem.
Stačil by jediný tvůj polibek,
abych znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže.
Pak se můžeme vzít a žít šťastné.
Na tvém zámku.
S mou matkou.
Budeš mě moci milovat.
Připravovat moje jídlo.
Prát moje košile.
Rodit moje děti.
Budeme velmi šťastní."
Tentýž večer si princezna při vychutnávání
lehce osmahnutých žabích stehýnek
ve vinné omáčce pomyslela:
"Tos uhod, blbečku... "

Myslím, že jde spíš o to, že v pokud Lenčin přítel nevydělává opravdu hodně tak si sice bere na "svůj vrub zaplacení domu a příslušenství a tím pádem bude jediným majitelem", ale na běžné společné životní náklady (potraviny atd., energie, provoz auta např.) nebude již jeho půlka zbývat, protože přeci platí ten dům :) a vše se bude brát z Lenčiny výplaty. Nakonec se ale na to trošičku pozapomene :)))), protože ten dům platil on a Lenka si může vzít svých pět švestek.
Ono ale opravdu celkem nejde o ten dům a majetek, ale o to, že pořizovat si s někým takovým cokoliv velkého společného je samo o sobě riziko.

Váš vztah není o lásce, důvěře a porozumění, vyměnila jsi ho za majetek, který nikdy nebude Tvůj, takže vlastně stojíš na vodě. Nemáš nic a v budoucnu ani mít jak to vypadá nebudeš. Ale je to Tvůj výběr, tak dělej jak umíš. Co se týká společného majetku, souhlasím se Sigmundem Freudem, není nadto když máš předem daná pravidla, je to jasné pro všechny zůčastněné. A jestli se k tomu staví jak popisuješ, nechápu proč s ním jsi. Člověka nezměníš, ale na to přijdeš později.

Já od něj utíkám,brotože se bojím nového vztahu,také protože vím, že nedokážu svůj vztah ukončit a příteli bych zahnula :o(
Proč bič? Já se snažím být hodná ke všem lidem, sanžím se všude pomáhat a hlavně chci být šťastná.

jsi to opravdu vystihla. Přesně tak to je. Ježiši ale proč ho pro tohle opouštět? Já nechci nikdy nic vzdávat. Copak neznáte ze svého okolí nějaký pár, kdy byl muž za mlada pacholek???
Příteli je 27 let a mám pocit, že možná ještě není vyzrálý. Ve většině věcí mám mnohem usedlejší názory.
Já nevím, mám ztoho všeho hrozný pocit, už jen to, co by teď tomu všichni řekli, nechám mu na krku barák a splátky, přijdu o jeho rodiče, pak mě třeba uvidí s jiným klukem (event.kolegou) a budu hned za k...u.

už jsem se sice nechtěl vyjadřovat, protože mi bylo naznačeno, že moc mluvím...A čeho je moc, toho je prý příliš.:-))
Ještě k té smlouvě: V láskyplném vztahu dvou lidí ji chápu jako PŘEDEM vznesenou pochybnost. Jestliže přijde s tímto návrhem jeden z partnerů, může toho druhého až šokovat. Z důvěry se okamžitě stává pochybnost, má to vliv na city a nakonec do dojde tak daleko, že si oba vzájemně platí rodinné výdaje. Nebo tzv. každý za své. Z takového FUJ vztahu bych se opupínkoval.
U sňatků z rozumu je však smlouva namístě. Tam není láska, důvěra už vůbec ne, proto smlouva, tam je jen majetek...nebo mamon. :-))
Asi jsem velký idealista.

Komu není pomoci, tomu netřeba rady...

Holka - jak můžeš svůj život určovat podle toho CO BY TOMU ŘEKLI LIDI?
Oni s tebou nebudou, až budeš jednou na dlažbě, až si tam on třebas po pěti letech přivede jinou, mladší, hezčí, čerstvou!!! TY MU DÁVÁŠ PLNO JISTOT, ON TOBĚ ŽÁDNOU.
Ten barák si přeci pořizuje ON!
Splátky si bere ON!
NE VY DVA DOHROMADY!!!
On tě nebere za "polovinu jednoho těla", ale za podnájemnici...
Ty se chováš už jak vdaná, ktežto on se nechová ani jako snoubenec!!!
(a nemůže tě nikdo mít za k...u, když bys se s ním rozešla a začala vztah s jiným.)

Můj názor je, že bys do toho vztahu jít měla. Ty si totiž všechno to utrpení, před kterým tě tu všichni varují, potřebuješ vyzkoušet na vlastní kůži. Myslím, že se to všechno splní a něco dopadne ještě mnohem hůř. Ale z nějakého důvodu to potřebuješ zažít.
Jen jestli ti můžu radit, tak se snaž přijít na to, proč to vlastně máš udělat. Situace, do kterých se totiž v životě dostáváme, nás mají něčemu naučit. Jen není vždycky jasné čemu. Když svoji lekci pochopíme, tak máme vyhráno, protože se nám už nebude opakovat. (Třeba máš pochopit, že druhého nepředěláš, nebo že majetek není důležitý, nebo že každý člověk, tedy i ty, má svoji hodnotu, nebo třeba máš svým trápením přítelovi pomoct pochopit, že by se k ostatním měl chovat lépe….ale to by mi přišlo dost zvrhlé).

tak teď jsi tomu dala korunu - co by tomu jiní řekli? Tak jo, nežij svůj život, dělej co chtějí ostatní....co by tomu řekli????

Lenko, proboha, čí žiješ život? Svůj nebo podle toho, co řeknou jiní? Jak se zdá, podle toho, co řeknou jiní, protože takhle se nechat otročit... to je teda síla. To už ty prostitutky jsou vedle tebe za dámy, ty si za to nechají aspoň tvrdě zaplatit. Ty nejen že dáváš zadara ale ještě si pomalu vydržuješ chlapa... hrůza. Vůbec se nedivím, že se k tobě takhle chová... můžeš si za to v podstatě sama. Hodně štěstí...

jo, snad když se dva mají bezmezně rádi (což ovšem rozhodně NENÍ případ Zrzulky), tak to se jim to blbě uvažuje o majetkových smlouvách. Ale i tak je spousta situací.... Nechci malovat čerta na zeď, ale co možnost úmrtí při úrazu, smečky dědiců, kteří schramstnou pak všechno, jánevimco jinýho, a samozřejmě rozvod.
Teda, jestliže se statisticky rozvádí každej druhej provdanej pár (a skoro každej neprovdanej), tak i tady na Kudle se vyskytuje jistě několik potenciálně rozvedenejch, jen s tím, že zrovna oni jsou přesvědčeni, že zrovna jim se tohle nikdy stát nemůže. Ale bohužel, každýmu druhýmu se to stane!!!
Do letadla, kde je padesátiprocentní pravděpodobnost havárie bych bez padáku nevlezl. Tak proč odmítat padák? Jde přeci jen o to, aby-kdyby, tak aby bylo aspoň kde a za co vyžít. Říká se tomu pud sebezáchovy. A pomáhejpánbůh tomu, kdo ho nemá.

když jsem chtěla nedávno řešit naše budoucí majetkové poměry, byla přítomna tchyně a koukala na mě jak zjara. Chtěla jsem, abychom se domluvili, že co to půjde pojedeme ve všem napůl, já bych zvládla splácet polovinu měs. půjčky na dům bez problému, navíc, jestli získám tu novou práci,budu brát až od 3 tisíce víc než přítel. Ona na mě:
A co když se rozejdete? Čí bude dům? A z čeho myslíš, že by jeden druhého vyplatil? Navíc, jestli se máte rádi, nevím, proč takové otázky řešíte.
Zkrátka -on si bere půjčku, tak bude jeho.Finíto. Připadala jsem si se svými námitkami jako mrcha. :o(

opět jsem se zapomněla podepsat..

Danielko, myslím, že je nevyšší čas přijít s tou slibovanou debatou na téma, zda sňatek a kdy od začátku vztahu a v případě, že ano, tak zda předmanželskou smlouvu a podobně. Díky.

Mozno ma ukamenujete, ale rozmyslam nad tym, ze vobec nepozname nazor toho chlapca. A co ked je Lenka jedna z tych, co vsetko muzom vecne planuju, organizuju, vsetko vedia najlepsie...Kedze on je v podstate dobrak, nevie sa vzburit, ale ked to uz nemoze vydrzat, zacne kopat a chovat sa divne. Proste aby si vsimla, ze je tu aj on. Zda sa, ze Lenka je uspesna vo vsetkom, do coho sa pusti a on sa dostal do obrovskeho komplexu. Aj sucasny stav chce ona vyriesit, hlada pomoc na Kudlanke, potom mu to vysvetli a najde spravne riesenie. A mozno ho tym vsetkym strasne obmedzuje, nedovoli mu citit sa s nou slobodne. Asi bude fakt dobry clovek, ale na to, aby to vsetko zvladol, treba vela energie, inteligencie a asi aj odvahu k priznaniu, ze tento vztah nie je to, co si on predstavoval. Mozno jej on nechce ublizit a boji sa priznat, ze ma z buducnosti s nou velky strach. Kazdopadne by som mu dala na jej mieste cas na rozmyslanie, nehnala by som sa tak do vsetkeho a mozno nakoniec sama zisti, ze niekto druhy by ju bral vsetkymi desiatimi,miloval by ju taku aka je a daval by jej to, co ona od muza ocakava.

jinak děkuji všem za příspěvky, leč všichni radí opustit opustit opustit..!
Ne ne a ne, já to nedokážu, všechno, jen ne tohle :o(
Napadlo mě, jestli by nebylo lepší, jestli máte někdo nějaké otázky, pokusím se je individuálně zodpovědět, zdá se mi že ty slohovky co píšu jsou dost neobjektivní.
Pokud vás to tedy nebude obtěžovat, mám pocit, že mi to vlastně patří a "pomoz si sám, když rad nedbáš" :o(

xfbfgb

xfbfgb

víš, já jsem ještě docela mladá, ale chce se mi brečet.
Tchýně je možná moc hodná ženská, ale asi bude vždy stát za svým synem. "co když se rozejdete? Čí bude dům? A z čeho myslíš, že by jeden druhého vyplatil?" svědčí o všem. Vem to z té druhé stránky? ano co když se rozejdete? ty odejdeš bez ničeho!!! Byla jsem na tvém místě a udělala stejné chyby. Nemluvím o rozchodu, ale ty se tu uvazuješ tím domem na celý život. Teda život dokud tě on bude chtít. A pak třeba, až ti bude čtyřicet tě může vykopnout. Neříkám, že to udělá, ale všechno spíš svědčí o tom, že ano, než že ne. Sakra, prosím, uvědom si to! Ten vztah není dobrý i bez toho. Horší už je snad ještě si pořídit miminko :(
Přesně vím, jak si se teď zapřela :) Myslím, že je to stejné, jako to bylo se mnou. Teď si to třeba začneš uvědomovat, ale on to hned pozná a dá ti večer pusu a ty už v tom zase budeš až po uši :)
Myslím, že by naopak vůbec nebyla špatná nevěra s tvým kolegou. Pročistila by vody a bylo by vidět na dno.

víš, já jsem ještě docela mladá, ale chce se mi brečet.
Tchýně je možná moc hodná ženská, ale asi bude vždy stát za svým synem. "co když se rozejdete? Čí bude dům? A z čeho myslíš, že by jeden druhého vyplatil?" svědčí o všem. Vem to z té druhé stránky? ano co když se rozejdete? ty odejdeš bez ničeho!!! Byla jsem na tvém místě a udělala stejné chyby. Nemluvím o rozchodu, ale ty se tu uvazuješ tím domem na celý život. Teda život dokud tě on bude chtít. A pak třeba, až ti bude čtyřicet tě může vykopnout. Neříkám, že to udělá, ale všechno spíš svědčí o tom, že ano, než že ne. Sakra, prosím, uvědom si to! Ten vztah není dobrý i bez toho. Horší už je snad ještě si pořídit miminko :(
Přesně vím, jak si se teď zapřela :) Myslím, že je to stejné, jako to bylo se mnou. Teď si to třeba začneš uvědomovat, ale on to hned pozná a dá ti večer pusu a ty už v tom zase budeš až po uši :)
Myslím, že by naopak vůbec nebyla špatná nevěra s tvým kolegou. Pročistila by vody a bylo by vidět na dno.

Ale chceš otázky, ok.
1) kde jste se seznámili? při jaké příležitosti? (víš, ptám se proto, že například když najde ženská partnera v hospodě, tak se nemůže pak divit, že je alkoholik)
2) vzpomínáš si, z jakého důvodu jste se poprvé pořádně pohádali? Proč byl na tebe poprvé hulvát?
3) jak jsi na to reagovala ty?

"Ne ne a ne, já to nedokážu, všechno, jen ne tohle :o( "
myslím, že je to jak jsem řekla na začátku -
"Lenka od nás nechce slyšet náš názor, chce slyšet, že někdo začaruje kouzelným proutkem a bude vše v pořádku.
Myslím, že tyhle komentáře jsou k ničemu, Lenka si z nich stejně nic nevezme a nic ze svým kničemným vztahem neudělá :("

- dal ti někdy facku? Nemluvím o zmlácení, ale o fatce abys věděla kde je tvé místo?
- dává ti často najevo jak jsi úplně hloupá a bezcenná?

právě proto mám ten pocit, že moje vyprávění je příliš jednostranné a bylo by lepší tázat se na konkrétní věci a reakce. Rozhodně nehledám chybu jen v něm, přemýšlím, čím, co, jak...
Rozhodně se mi vše nedaří, jak bych chtěla a je také pravdou že se snažím být ve všem dobrá/nejlepší. Ale pokud ON s něčím doma vypomůže, nedovolila bych si to komentovat, protože moc dobře vím, že by na to už nikdy v životě nesáhl. Problém je, že ho nemám skoro za co chválit.
př.:Denně se štěkáme kvůli neumytému nádobí. Já když odcházím ráno do práce, tak umyju veškeré nádobí. Přijdu z práce a on horu nádobí v tom našem slavném pokoji a je schopný to přehlížet až do druhého dne. Já chci mít každý večer než jdu spát čistý stůl. Až bude dům, nebude mi vadit mít nádobí špinavé ve dřezu,ale v pokoji kde stísněně žijeme to prostě nesnesu. Jak mu to vysvětlit?

a)na koncertě Visacího zámku :o)
Já byla mladá rádoby punkerka (to už je naštěstí všechno pryč) a on tam byl s kamarádem také kvůli hudbě. Trošku jsme flirtovali a druhý den se náhodou potkali v autobuse na cestě do práce. Odpoledne jel se mnou a druhý den zas.Pak jsem zašla na kafe a tak dál..
b)pohádaliii...jsme se asi poprvé po 2,5 měs., když už jsme spolu bydleli. Sedla jsem si kamarádovi na klín také na koncertě, protože nebyla židle. Naštval se a odešel. Chtěl mě vyhodit.
Asi měsíc na to jsme odcházeli z grilovačky a vedla jsem jeho opilého kamaráda za rámě. Dostala jsem kopanec a opět výhružku vyhazovu. Od té doby nic podobného. Byl ožralý.
Bylo mi to líto a brečela jsem, vysvětlovala, že jsem nemyslela na nevěru.Prosila jsem ho, neměla jsem kam jít. A on to věděl.

po 2,5 měsících
"Dostala jsem kopanec a opět výhružku vyhazovu - prosila jsem o vysvětlovala" :((
Ach jo :(

Facku jsem nikdy nedostala, jen ten kopanec, párkrát silnfější odstrčení příp. strčení.
Že jsem hloupá mi řekne občas.Uráží mě to protože nejsem jeho kamarádka, který může říct, že je blbá.
Dřív mě shazoval velice, odstrkoval mě,protože jsem chtěla být stále s ním,nepřál si abych ho doprovázela, stýkala se s jeho známými,snad jsem mu dělala ostudu???
Všechno už je pryč.

z náhodného prvního zdroje co se objevil ve vyhledávači.
Víš já jsem tak angažovaná, protože jsem v tom byla taky a moc bych ti přála něco lepšího :)

Fyzické násilí, Psychické násilí, Sociální izolace, Ekonomická kontrola

K násilí ve vztahu nedochází neustále - střídají se období násilí a relativního klidu. V násilném vztahu se totiž projevují tři faktory: láska, naděje (že se vše zlepší, že se partner změní apod.) a strach. Cyklus domácího násilí, v němž se střídá období "líbánek", vzrůstající tenze, konfliktu a "usmiřování", se tak stále opakuje - navíc se stupňující tendencí.

Pokud se to Vašeho vztahu netýká, moc se omlouvám :)

....JEN kopanec, OBČAS že jsem hloupá....DĚLALA JSEM MU OSTUDU....mně snad klame zrak. K tomu - co by tomu řekli jiní.... a platit nájem....to je ale super život! Když ty ho miluješ a ne a neopustíš ho....máš vůbec nějakou sebeúctu? Že ty se nemáš vůbec ráda? Tohle snad ani není možný!!!

Leni, víš s tím nádobím, a vůbec s pracema v domácnosti - jestlis mu na začátku povolovala, a dělala všechno za něj, nemůžeš se divit, že je teď na to zvyklý a že ho asi nepředěláš.
Zkusila bych léčbu šokem. Prostě na pár dní přestat uklízet, prát, vařit (především ne večeře - pro Tebe to bude aspoň dobrá dieta:-) a čekat, jestli se něco pohne. Buď bude úplně v klidu a ničeho si nevšimne - pak musíš počítat s tím, že holt nepořádek asi vadí jenom tobě a musíš se smířit s tím, že ho spíš budeš udržovat Ty. Nebo se v něm něco pohne a udělá aspoň něco sám (nepředpokládám). Pokud Tě seřve, jak to, že neni uklizeno a uvařeno, máš fakt velkej problém - ale zároveň taky otevřené dveře k diskusi na téma, co Tě štve a jak to změnit.
Mám taky otázku:
- jak se chová ke své matce (rodičům)? Respektuje je?
-Jak to bylo s rozdělením práce u nich doma - pomáhá, nebo mu maminka všechno přinesla až před čumák?

Po hádce zmlknu- skousávám a splachuju :o) a on vždycky je ten první, kdo se vzápětí vrátí s úsměvem na tváři: Tak už se nemrač. (Já mlčím) Vždyť se nic nestalo, uvidíš, bude dobře.(To teda nebude, protože ty se ke mně nechováš vůbec jako k ženě, kt. miluješ) Tobě furt něco vadí, co ti chybí???- už má po úsměvu. (Nic, v pohodě, potřebuju čas.) Nase*e se a odchází. Tduíž, když mu hned neskočím do naruče, což nedělám, protže pocit křivdy mě drží nejm.jeden den, tak mi ještě vynadá a jsme tam kde jsme byli. Usmiřování není.
Jinak nevím, co víc k tomu napsat.

mám se ráda,ale ve jménu své lásky jsem ochotná něco tomu dát. Ale já už takhle nechci a nemůžu dál žít/ale nemůžu odejít.

je to ještě horší, než co si Kudlanka vymyslela na Apríla :(

co se týče úklidu. Když jsem se k němu nastěhovala, byly zrovna prázdniny a já byla doma. Bez peněz, brigádu jsem si našla asi koncem léta. Tudíž jsem se starala o "domácnost", vydrhla jsem mu postupně celej skvót :o) ve kterém jsme žili, a zútulňovala, vařila večeře a připravovala svačiny. Ráno jsem s ním vstávala v 5 a dělala mu ranní kávu. Pak jsme se nastěhovali k jeho rodičům a já začala posl.ročník. Doma jsem uklízela náš pokoj, Pracovala v jídelně a když jsem mu chtěla udělat svačinu säma, nenechala mě. To mě pravda, velice štvalo. Nádobí myla ona. Já jsem se živila, co jsem si koupila, což ostatně dělám dotěď, vařím jen pro něj.
Jenže, od té doby, co pracuji, potřebuji od něj pomoc s domácností. Zdá se mi to logické,když jsem byla doma, tak jsem se starala o domácnost, ted vydělávám jako on,ale kdeže..poměry se nezměnily.
Zkoušela jsem to asi 3x nic nedělat, ale nevydržela jsem to, v jednom pokoji se psem se to opravdu nedá. Kdybych nevařila - měl by důvod, výčitku a to já nechci a za druhé on platí nájem a já stejnou/vyšší částku za jídlo a ost.věci. Kdybych nevařila, tak to, co je v lednici sežere během týdne a co pak??? Já se s ním nechci hádat, tohle by byl další důvod...byl by to boj, zbytečné dráždění. léčba šokem na něj asi neplatí.

K tatínkovi má respekt,ale řekne mu svůj názor. Mamku má rád,ale klidně jí řekne na něco "Ale hovno, tak to vůbec není.." Někdy s ní nejedná moc hezky, já bych takovou mamku na rukou nosila, tohle se mi nelíbí a plísním ho za to. Ale tchyně se tomu zasměje a jde dál, ona je taková věčná optimistka, nic ji nerozhodí. Její manžel byl prý zamlada taky prudší ale zvykli si na sebe, on se usadil a dneska jsou pro mě vzorem lásky i po 30 letech manželství.
Tchyně doma uklízí sama. Nikdy jsem ho neviděla pomoct, to je fakt. Obačas uvaří a pracuje na zahradě.
Ona si nestěžuje. Že by odtud vítr vál??

ty tomu nedáváš něco, ty tomu dáváš všechno a ještě kousek....a Leni, co tomu dává on?...a nemůžeš takhle žít dál ale nemůžeš odejít, to zní strašně, strašně zoufale....ale to je patová situace....proboha tak si aspoň znovu a znovu přečti reakce....něco na tom musí být, když ti to říkají skoro všichni, nemyslíš?

jé ono mi tam vypadlo na pátým řádku:
Doma jsem uklízela náš pokoj. Tchyně mu denně nosila jídlo, pracovala v jídělně...

není Apríl a není to vtip. Jestli jste zažila to co teď prožívám já, asi chápete. Děkuji.

myslím, že máme stejný názor na věc. Tvůj partner není nedospělý, je jinak vychovávaný, má jiný pohled na věc, atd. Prostě to, že vidí věci jinak a že se mu na tom nezdá nic divného, není v jeho nedospělosti. V takovém případě nemá cenu ustupovat, drž se své pravdy a svého svědomí. Můžeš to ještě více eskalovat: řekni mu to jasně buď smlouva, vše napůl (závazky/pohledávky), včetně vlastnictví nemovitosti nebo KONEC. Pro manželství jsou důležité tři pilíře: bydlení, finance, děti (láska a sex manželství "jen" zakládají/podmiňují). ... (Např. v mém případě, vždy jsem si přál mít životní partnerku, která vydělá více než já. Bohužel ještě se mi to nesplnilo.) :-)))

Víš, já vycházím z toho, jak jsem to měla já. Prostě má určité archetypy od maminky, která jej nenechala na nic sáhnout. Ale to mu nebrání v tom, aby se na ni občas utrhoval a nadával jí. Maminka je splachovací, vždyť je to koneckonců jeho jediná máma na světě - ale ty nejsi jeho jediná partnerka a on by měl kapku bojovat za to, aby si tě udržel. Ohledně toho, že nechceš vyvolávat hádky - ty se ho prostě bojíš. Nechceš ho opustit, a bojíš se jít do otevřeného konfliktu, i když Tě něco pálí, a to proto, že máš strach, že by Tě vyhodil. Jenže - víš, že od té doby co vyděláváš + se staráš o domácnost, jsi jeho regulérní služka? Když je jeden jen v domácnosti - prosím, ať vykonává naprostou většinu domácích prací. Ale když chodí oba do práce + - na stejnou dobu (tzn. když on např. nedělá ještě po večerech), měli by se také o domácí práce podělit - tak 50 na 50. A takové výmluvy, jako že neumí, něco rozbije atp. nebrat - utřít prach, umýt nádobí a vyluxovat zvládne i prvňáček. A ty "kvalifikované práce" - vaření, pečení - ať teda nechá Tobě. S tím mým bývalým to bylo přesně jako s tím Tvým. A se současným - protože dělá na směny - se doma střídáme, když jsme doma oba, a vařím, pomáhá mi (škrabe brambory, ev. vysává, atp.) Samozřejmě, když spí po noční a já jsem doma, vařím já. A když jsem v práci já a on má volno, uklízí doma on a dělá byteček hezčím, abych se nemusela já moc namáhat, až večer přijdu a pak vaříme spolu. Takže to jde, ne, že ne! Jenže s tím minulým to bylo přesně jako s tebou, musela jsem umetat cestičky, aby se náhodou nerozčilil, protože jsem za všechno mohla vždycky já... a nebylo to k žití, věř mi... Pravda, také jsem po 2 letech utekla. Také jsem se bála, co bude, ale je to lepší, mnohem lepší, než jsem čekala!
- otázka: je to tak, jak jsem nadhodila? Bojíš se vyvolat hádku, aby tě náhodou nevyhodil?

dá se však toto apelovat na všechno? Bud tohle anebo nazdar? To by se Vám líbilo? Ve věcech jako je bydlení ovšem,ale v ostatním?

Ty jsi ale mučednice, kdo prosím Tě po Tobě tu oběť žádá, ta doba je už pryč, prober se!? Nech se položit na oltář, rozčtvrtit a rozkrájet, ale hlavně při tom nekřič nahlas, nezapomeň, že to děláš ve jménu lásky!!! A až on toho po čase bude mít dost a vyhodí Tě, tak mu nezapomeň zdůraznit, co všechno jsi pro něj obětovala a kolik let, ten bude fakt šťastnej (jo, to mužský milujou)!!! Já nechápu proč jsi sem vlastně psala, když si stejně poradit nenecháš!!! Kdybych byla mužskej, tak bych se ženám jako Ty vyhnula obloukem. Samotnou mě mrzí, že jsem tak tvrdá na Tebe, ale Ty jsi opravdu nic jiného nezasloužíš a hlavně ani neposloucháš co Ti ostatní radí, jen meleš stále tu svou. Tak s ním zůstaň a prožij si to až do konce, potřebuješ to!!! To co máte Vy dva není vztah, ani láska to je děsná destrukce, vzpamatuj se, přečti si nějakou červenou knihovnu ať si ujasníš, jak láska vypadá. Co dodat? Tak hodně štěstí....

sedí to celkem. Ale spíše než vyhodil...opustil. Toho se bojím. Samoty, že už ho nikdy neuvidím, nebudu moc ke tchyni zajít na kafe, nebudu mít komu prát, s kým si jít večer zakouřit na lavičku před dům...

v tom minulém příspěvku jsi zmiňovala, že z toho všeho máš zdravotní problémy. Jakého jsou charakteru?
- nevím, jestli jsem to jen nepřehlédla, ale kolik ti je let?
Další dotaz.
Co je na něm, prosím Tě tak skvělého, že ho toužíš pořád vidět a pořád se ujišťovat o tom, že to lepší nebude a nebude? Je to proto, že nikdo lepší není? Jestli tě ve vztahu drží opravdu jenom strach ze samoty, jestli se tvůj idol vrátil ke svým svinským manýrům, ty víš na čem jsi a přesto ho dál miluješ, tak to není láska, ne, to je zběsilost a blbost: a taky děsná závislost, která tě zničí. Chceš si naložit na záda vrak a vytáhnout ho na břeh, naložila by sis na hřbet celý svět, abys zachránila ztroskotance, ale víš, co je nejlepší? Že ten ztroskotanec nechce!!!!!
Zničíš si zdraví, promarníš léta, která jsi mohla věnovat někomu, kdo za to stál, s kým jsi si už teď mohla budovat vztah, a zatím tady zachraňuješ tu vztahovou trosku...
Určitě jsi hezká a taky sebejistá, než se naděješ, bude tu někdo, komu budeš moci prát a kdo tě za to aspoň ocení...

nehučte do ní, ta holka si přímo "ve jménu lásky" koleduje o pořádné nabití nosu - měla by navštívit psychiatra
už si přečetla několik desítek názorů a ani to s ní nehnulo, mele furt dál svou
věnujte svůj čas a emoce věcem, které mají smysl! :-)))
krásný víkend všem!

Promiň, že jsem se tak rozohnila, ale před cca rokem jsem řešila to samé co ty a tak chápu, že své idoly nespálí člověk ze dne na den...
- co ještě potřebuješ pro to, aby doopravdy uznala, že to nemá cenu? Co by tě přesvědčilo, co by byla ta poslední kapka?

ty jsi mi to dala. I tohle je způsob pomoci. Můžu říct, že jsem z reakcí dost rozhozená, čtu si je dokolečka dokola.Asi bych takhle také reagovala, být to kamarádka, už to tu někdo psal.

Začalo se mi po hádkách dělat zle od žaludku, třást nohy, ruce, vyrážka kolem očí, tik ve víčku, pocit svázaného hrudníku,je mi 22.

tak se nemůžu udržet a musím napsat jedno jediné: Týýý vole, to snad není pravda!
BTW: zakouřit si na lavičku před dům bych teda rozhodně nechtěla chodit s někým, kdo mě ponižuje a obšťastňuje kopancema a strkáním.

Musím domů, ujel by mi autobus. Vrátím se sem na Kudlanku v pondělí. Přeji všem pěkný víkend a děkuji, mám o čem přemýšlet.Dafinko, určitě mi napiš mejlovou adr. potřebuju s tebou něco probrat.

Proboha vzdyt jsi mlada! (mladsi nez ja :)). Uz jsem to urcite psala u Tveho minuleho dopisu, ze kdyby Ti bylo 40, 50, 3 deti na krku, tak se jeste da pochopit, ze se bojis, ze si uz nikoho nenajdes, ale 22? Vzdyt mas jeste kus mladi pred sebou, a zralem zivote nemluve :), takovejch chlapu jeste muze prijit! Varit si od Tebe necha kdokoli, neboj :) Ty nemilujes toho vola, co mas doma, jen se bojis samoty! Neboj se!

věř mi, já to špatně nemyslela, mám stejně starou dceru a máme spolu opravdu moc hezký vztah. Asi by mě mrzelo, kdyby byla takhle zatvrzelá a chtěla si takhle záměrně ubližovat. Řekla bych jí to stejné a nechala bych jí ať dělá co umí, není nad to, když si na to sáhneš. Tobě také hezký víkend a Vám všem též....

nepíši, jak se máte dohodnout, ohledně těch tří základních věcí (bydlení, finance, děti), ale měli byste se dohodnout tak, aby vám to vyhovovalo oboum. Př. děti: ona je moc chce, on ne za žádnou cenu. Prostě ti dva se musí rozejít, neexistuje kompromis (půl dítěte?). S financema a bydlením je to samé ... Good luck.

Mám dojem,že si tady všechny třepíte ústa a Lenka si stejně provede svou.Už to její ne ne a ne.Už jsem jednou napsala,že si každý musí natlouc sám a získat zkušenosti.Ač nejsem Stáňa,nebylo to otištěno.Tedy ještě jednou.Chytrému napověz hloupého kopni.Mám dojem že Lenka musí být už ukopaná.

od nej neodejde. Znam to.

Já vím s jistotou jednu věc: Láska časem vyprchává a i když není úcta, pohlazení, pochopení...občas hrubosti,tak je to zkrátka na nic. bude to jen stále horší...Lenko buď nám lžeš, houpeš a zkoušíš nás (s temito pocity nelze pěstovat vztah) a nebo promiň jsi děsně obětavá, no spíše hloupá. Já to prostě nechápu...a nepřeji ti abys s dítětem pak žila někde v azylovém domě.

Tak jsem se sem mrk po veekendu, po dvou dnech. Je docela jasný, že si ta ústa namlátit MUSÍ, hlavně proto, že sama chce!
Říká se tomu snad masochismus - někdo bez toho nemůže existovat.

víš, že jsem na tebe o víkendu několikrát myslela? A říkala jsem si: Ježiši, ta holka je tak mlaďounká, má zapotřebí už odteď prožívat takové psychické stresy a traumata? Vždyť už jenom ten váš sex je tak strašně smutný! Ty máš teď právě odhalovat všechna ta krásná tajemství sexu a ne jen tohle! Brzy by ti nestačilo pouze "být blízko něj" a pohlavní styk by byl pro tebe pak strašnou nepříjemností, nebo jen prostě povinností vůči životnímu partnerovi.
Taky jsem si říkala, že jako matka devatenáctiletého syna - kdybych viděla, že se chová podobným způsobem ke své přítelkyni, tak bych mu asi notně vyčinila, respektive domluvila, že takhle tedy ne. Nelíbí se mi, že rodiče tvého partnera tomu nechávají volný průběh. To vypovídá o tom, že to považují za normální stav. Ty ale ne - viz tvé psychické potíže.
Pokud si myslíš, že nemáš kam jít, kde bydlet - neuvažovala jsi třeba o tom, že bys mohla přes nějakou zprostředkovatelskou agenturu vycestovat za prací do zahraničí? Jsi hodně mladá a nemusíš se bát vytrhnout kořeny z rodné půdy. Poznávej život a lidi z lepší stránky. Pokud ale chceš se svým milým setrvat, je to krutá volba a mně je tě předem moc a moc líto.

Ahojky Leni,
taky jsem na Tebe o víkendu moc myslela, jak tam s tím svým asi válčíš!
A souhlasím s Míšou. Napadaly mě podobně věci.
těšim se, až mi napíšeš.

Je mi z Lenky opravdu smutno. Je mladá a nepoznala, jak má fungovat normální vztah, takže má pocit, že to všechno je ještě v mezích a MUSÍ to nějak vydržet. Myslím, že by se měla obrátit na odborníka. Můžeme tu do ní hučet ze všech stran, ale ona je jak ustrašené zvíře zahnané do kouta.
Leni, vzpamatuj se. Chápu, že udělat ten první krok opuštění je velice těžký, ale za čas se ohlédneš zpátky a nebudeš chápat sama sebe, že jsi to mohlá tak dlouho vydržet a zjistíš, že se dá žít i jinak a líp. Moc ti držím palce, abys našla sama sebe a nebyla jen hadrovou panenkou, se kterou si může kdokoliv pohrát a pak odhodit.

Je mi z Lenky opravdu smutno. Je mladá a nepoznala, jak má fungovat normální vztah, takže má pocit, že to všechno je ještě v mezích a MUSÍ to nějak vydržet. Myslím, že by se měla obrátit na odborníka. Můžeme tu do ní hučet ze všech stran, ale ona je jak ustrašené zvíře zahnané do kouta.
Leni, vzpamatuj se. Chápu, že udělat ten první krok opuštění je velice těžký, ale za čas se ohlédneš zpátky a nebudeš chápat sama sebe, že jsi to mohlá tak dlouho vydržet a zjistíš, že se dá žít i jinak a líp. Moc ti držím palce, abys našla sama sebe a nebyla jen hadrovou panenkou, se kterou si může kdokoliv pohrát a pak odhodit.

Je mi z Lenky opravdu smutno. Je mladá a nepoznala, jak má fungovat normální vztah, takže má pocit, že to všechno je ještě v mezích a MUSÍ to nějak vydržet. Myslím, že by se měla obrátit na odborníka. Můžeme tu do ní hučet ze všech stran, ale ona je jak ustrašené zvíře zahnané do kouta.
Leni, vzpamatuj se. Chápu, že udělat ten první krok opuštění je velice těžký, ale za čas se ohlédneš zpátky a nebudeš chápat sama sebe, že jsi to mohlá tak dlouho vydržet a zjistíš, že se dá žít i jinak a líp. Moc ti držím palce, abys našla sama sebe a nebyla jen hadrovou panenkou, se kterou si může kdokoliv pohrát a pak odhodit.

Ahoj Míšo a Dafinko.Moc děkuji za reakce.
Dafinko,dneska mám moc práce, nemám čas ani kouknout na NET. Ozvu se později.
pa L.

Už jsem toho na netu i v životě viděl hodně, ale tohle je teda síla. Takže 22tiletá kočka se nechá týrat totálním kreténem, až z toho má podlomený zdraví, jenom proto, že ho tzv. miluje a bez něj by neměla s kým dát cigáro. Lenko, evidentně jsi zažila týrání už v dětství, Tvoje původní rodina, to muselo být peklo, takže nevíš, o čem vlastně zdravý vztah je. Ze všech Tvých příspěvků nevyplynulo, že byste vy dva měli cokoli společného, kromě Tvého pocitu, že bez něj nemůžeš být. Šíleně nechceš ztratit jeho rodiče, protože máš pocit, že Ti nahrazují něco, co jsi doma nedostala, ale stačí jediná Tvá citace slov "tchýně" kolem smlouvy a všem je tu jasné, jak moc asi oni "milují" Tebe. Totálně sis popletla lásku se závislostí, řítíš se do průseru, a to do takovýho, že Ti můžu rovnou říct, kde to končí u lidí Tvého typu: sebevraždou. Tohle už není ani apríl, ani sranda, tady jde doslova o život. O Tvůj život, ne o nějaký zasraný reakce okolí (sorry za vulgarismy, nedá se jinak - ještě nějaký budou). Kde máš svý kamarády, kteří by Tě na to cigáro vzali? Kde máš svý zájmy, svůj život? Doprdele kde to všechno je? Pořád jen ON ON ON, chudáček, nesmí se páneškovi nic říct, aby se neurazil, nerozčílil. Mám kámošku v podobným vztahu, bohužel je v Holandsku. Ten její hajzl jí už přerazil žebra, taky bez něj nemůže bejt. Kdyby žili tady, už ten parchant leží v sádře a já mám na krku těžký ublížení na zdraví. Něco Ti povím - ode mě před časem odešla senza ženská, která prostě nedala mateřství a rodinnej život. V tu chvíli jsem věděl, že ztrácím člověka, se kterým si rozumím v 90% věcech, se kterým jsem prožil hodně let krásnýho vzahu bez nejmenší nepohody, se kterým mám dvě děti. Zdálo se mi jistý, že už to nemůžu podruhý najít, ale pak jsem si uvědomil, že to je jenom můj strach, co mi to může znemožnit. Dnes už žiju dva roky v novým nádherným vztahu, o jakým se mi nesnilo ani v nejodvážnějších snech. Když to porovnám s tím Tvým, nezlob se, ale i kdyby sis novýho partnera vybrala čistě losováním z davu na ulici, je to téměř tutovka, že si polepšíš. Tak se seber, sakra! Moje přítelkyně se zabývá terapií a partnerskými vztahy. Jsem si jistej, že by Ti uměla pomoct, ale v tomhle oboru je jedna podmínka: Klient MUSÍ CHTÍT SÁM NĚCO ZMĚNIT, MUSÍ O TU POMOC OPRAVDU STÁT. Tak si to přeber a kdyžtak napiš na mail.

Nejdrive vam vsem chci podekovat co tu ctu.Hodne mi to reklo.Bedo,Tva basnicka,velice super,skoda,ze jsem ji necetla pred 5 lety.VELKA SKODA!!!
Ted k veci.potkala jsem na svatbe me kamosky prince,muj typ.Laska na 1 pohled.Za 9 mesicu jsme se brali a ja se nastehovala k nemu do Nemecka do domu k jeho rodicum.S pocitem budu mit rodinu,muze,jeho deti,rodice,domecek a zahradku,budu mit po cem touzim,velkou rodinu.I s vedomim ze se o ne o vsechny budu muset postarat,ja Samaritanka byla cely zivot.Mela jsem doma v Cechach 3 vlastni byty,kseft a uspory dost velke.Muj muz v te dobe studoval vejsku,mel dluhy a dluh i na dome svych rodicu kde si pristavel vetsi mistnosti atd.A 2 syny-alimenty.Zadna svatebni smlouva nebyla.preci jsme se brali z lasky a na vzdy.Jeho rodice me nechteli .Nasadili sice masku rodiny,ale protoze ja slepicka blba,snasela zlata vajicka.Zaridila komplet nas byt ,nove a draze za me penize,4 pokoje.Dala neco na auto,davala penize,darky.Nebot jsem i nemela hned praci.Pak jsem praci nasla a zas o ni prisla po 4 mesicich.A me uspory jiz nebyly a dokonce jsem prodala 2 sve byty.Upozornuji bylo mi po 42 letech.V ten moment rodice zacli byt zly,jen penize,penize.Dala jsem pres pul milionu do manzelstvi,z lasky,Dum mel dedit,ale rodice couvli,vadila jsem jim ja.Jeho mama mi rekla,on bude mit dum,ty mas svuj byt v Cechch a dum pak bude mit jeho syn-erbovy dum.Kdyz me my znamy varovali.Jako Cico tys moc davala a rychle,to je spatny.Nebo,no ty ses rozdala a az nebudes mit,potahnes s holou p-deli od nich a jeste budes ta spatna co si nevazila jich.Ja jeste ruzove bryle na ocich a nechapala co mi druzi radi.Jo neslys,zaplaces.Jako ja.Sice jsem vdana a byla za nej,ale to co mi udelali jeho rodice,ze jsem se i slozila,ale zvedla,diky mym pratelum v Cechach.delali vse jen aby nas rozestvali,abych odesla.kdyz jsem si postezovala mymu muzi,nechtel slyset a byl na me zly.Agresivni.Jednoho dne jsem se zeptala jeho taty proc me nemaj radi.Upozornuji pul milionu do manzelstvi,drela jsem ,zaridila byt,odrela zahradu,drzela hu-u a byla izolovana od lidi.Za mou otazku proc me nemate radi jsem dostala pres...,A to od meho muze a do toho se obul i jeho otec.Vyhozena z domu,bez penez jen par veci v mem aute co jsem si platila.A muj muz mi tenkrat rekl,ten nabytek tu nechas ,zivil jsem te.Ja mu odpovedela,ale ja mam ucty z kont co jsem do naseho manzelstvi vrazila a papiry od nabytku,rekl mi ,ze jsem s.i.e.Ja odjela od nich.Nechala co to je za lidi,muj byt v Cechach prazdny,konto tez a na sebe jen par hadricku.Jeste ze jsem mela zasite penize na cestu domu.Byla jsem od muze 2 mesice pryc.Prosil me a premlouval pojd zpet do domu.Ja,nikdy,nikdy.Rozvadime se.On nechtel.Ja sezen byt kdekoliv dam ti sanci.Sehnal byt a ja se vratila,a vis proc,chtela jsem svuj nabytek.On ale sehnal byt s nabytkem.,ja chtela muj-nas nabytek.Rodice-nech to zde,Delali seky ze tam nebydli.On se nenamahal nabytek pul roku dovest,vymluvy byly.Ale pak po pul roce jsme si vse nastehovali sem.Nas vztah se sklidnil,ale ve me ta bolest byla dlouho,z jeho rodicu nocni mury a k nemu neduveru.A ted jsou sceny skrze dum.A vis co at si ho sezerou.Muj chce jit zpet do domu,ze deti to zdedi,ja mu rekla,k tvym rodicum nikdy a svuj zivot kvuli domu a deditvi tvych deti si znicit nedam.Mam jen jedno zdravi.Bud ho zdedi,nebo ho napisi na jeho sestru a ona ho musi vyplatit,nebot ona jiz sve dostala a ma svuj dum.Ale nejak ho rodice natahuji,ale ja to mam prokoukle.Reknu pravdu,domecek je muj sen ale kvuli zahradce co miluji.Ale ja se tam nevratim,vim co by bylo dal.Muj muz to chce,asi bude rozvod.Ale s mym nabytkem odejdu ac chuda zacinat v mem veku znova a zas doma bude tezke,ale ja citim ze to bude.Muj muz ke me prestal byt uprimny.Ja se rozdala,ale on a oni ne.Potahnu a o hodne chudsi,ale ja se zvednu,jestli jim se bude dobre zit s jejich svedomim a dobre umirat s cistym svedomim,je jejich vec.Ja jeste nemam svuj zivot v poradku.Bohuzel.Necitim se tu fest a nejak ma intiuce mi rika,ze to neni v poradku.Poradte mi prosim.

Jelikoz ctu dal a tak dal pisi,nebot asi potrebuji od vas vsech cist vase nazory.K Lence,Lenko jsi mlada a tak jdi pryc,mas jeste zivot pred sebou,nejake penize mas,porid si svuj byt a do vdavani nepospichej,jeste.Mam syna 28 let.A take se u nej casem bude neco mozna dit,ale studuje zatim.Ke me.Mila Danielo pred asi 3 roky jsem ti jiz parkrat psala,ale pod jinym jmenem,maminka mi za to vynadal,nechapala,ale tys mi pokazde tak dobre poradila.Jak jsem jiz psala,ze jsem sla do Nemecka k memu muzi a dala vse,diky bohu,byt v Cechach ac prazdny si drzim a taky jsem se do nej opert trvale prihlasila,nebot jsem tu 5 let a muj muz neni schopen vybehat mi obcabku nemeckou ac na to mam pravo ,ale bez nej to nelze a doposud zadnou obcanku jsem nevlastnila.Nepospichal s tim,asi ma obavy co a jak s dedictvim domu.I kdyz jsem jeho zena stale.A ziji s nim.Ale kdyz tu ctu vase nazory pracuje mi mozek a ja musim s tim ven.Muj muz me zbil,po 1 facka,pak druha,je prudas jako jeho tata,kort pod alkoholem ,v den HOROR co jsem jiz uvedla me zbil dost hnusne a jeho tatza se sel pridat,ja myslela ze tomu jde zabranit.Ne sel me zbit.Vypadala jsem moc hezky a nastvala jsem se,zavolala jsem policii na ne a oba jsem udala.Vyhodili me z domu rano,v noci jsem byla jeste na osetreeni v nemocnici.Vyhodil me muj muz,bali se aby me ve vesnici nevideli zbitou.Protokovalo se to.Meho muze to stalo pokutu vetsi.3 roky zivota prazdneho,izolovali me od lidi,nesmela jsem s nikym mluvit,hlidali me,kotrolovali co delam,prikazovali co musim,vycitali me obleceni ze ho mam moc,Bylo za me z Cech,lezeni do posty,kontroly co nakupujem,jak dlouho spime,kdyz muj prisel domu,hned ho tahali oddeme,na me furt neco meli,i psa mi zbil jeho tata,ten se pak bal i ven.Jeho deti jsem tam mivala casto i na mesic,ale jeho rodice je neznaly,jen deti jeho sestry byly jejich.Psychicky uplne nadne,strata menstrulace,nespavost,nebo jsem zase moc krvacela a dlouho,nocni caste curani,koncetrace se vytratila,byla jsem prazdna,ja zena plna elanu a odvahy a byl ze me vzduch.Mlc a makrej,drela jsem na dome,v byte na zahrade,neco me hnalo furt neco delat.Menila jsem zaclony po 3 dnech na oknech a uzavrena.Vecer padala unavou a rano jsem zas zapla. a cely den jela a delala,sedet jsem nedokazala v klidu.O samote plakavala.Kdyz jeho rodice jeli na dovcu,zalivala jsem kytky v byte,zahradu zalila a vyplela i jejich,natrela plot,vycitila dlazbu u domu atd.Kdyz jsme jeli my dva na tyden do Cech,po navratu jsem nasla spoust,kytky chciple jak v byte tak i na terase,andulky chciple a mlade mi umiralo v ruce ,rybicky,chiple,muj zahon chciply a pul naseho skleniku tez suchy.Brecela jsem ze to musela slyset cela vesnice.Chtela jsem pryc,on nechtel.Kdyz jsem se zeptala proc me nemaj radi,jeho tata me chtel zbit,doma rikam memu muzi,ze tu zit nebudu,ze tu nejsem vitana a ze me tata chtel zbit,muj muz me za to zbil,do toho vlit jeho tata.To jsem jiz psala.I to jsem psala ze jsem se k memu muzi vratila ,ale do bytu jinam,zatim tu jsem.Od jeho rodicu ´mam klid,nevidam je kdyz me nahodou potkaj ,utikaj preddemnou.Muj muz si mysli ze to zapomenu,to nejde.Nocni mury z toho jiz nemam,ale doposud to nechapu a potrebuji vysvetleni.Muj muz kdyz se napije tak narika co vse potento,ze by bylo lepsi kdyby umrel,dal mi hodne prace,abych mindraky co mel z nej stahla,je lepsi,ale napije se a je zas totez,kdyz mu radim jak vse vyresit co by mel a hlavne se venovat jeho detem,mluvim zbytecne.Pratele nema,ti co on by si pral,ti ho nechtej,co by ho brali,jsou u nej blbci.Jsem tu sama,krom lidi v praci,ale pratele nemame a dost mi to vadi.Ja bych mela,ale jemu se nelibi.Kdyz jedem do Cech,ja se bavim s prateli ktere stale i po tech letech mam,byva pred nima protivny az agresivni mluva,asi zarli na me pratele ci ze nam nerozumi.Ale oni na nej mluvi a jsou k nemu mily.Me pripada ze nechce abych se s nikym bavila.Ale ja lidi mam rada a k zivotu je potrebuji.Zivi me to ano,ale ted i mam 2 brigady a fest,prace tu neni,ale ja aspon neco delam a platim si byt v Cechach sama.Jemu staci ze me ma doma,ze neni sam,staci mu televize a jidlo.Nechce nikam chodit.Sex je na nule,1x ci 2x v mesici a jiz to davno neni ono,nejdriv jsem byla rada ze neni,byla jsem v depresich,ale ty jsou za mnou a ja mam zas chut zit i se milovat.Rikal mi ted,ze me miluje,ja mu rikam,ne,tobe jen staci ze nekoho mas a ze ve svem postavenim nejsi jen rozvedeny.Kdybys me miloval,tak bys ses se mnou umel smat,blbnout a i se milovat.Jeho rodice nesnesli zadnou jeho zenu ani 1 ani jeho pritelkyne,vsechny se jim nelibili,chteli ho mit asi v dome samotneho,dum si do hrobu nikdo neodnese a takove divadlo kvuli tomu.Chteli ho napsat na nej ale za svobodna,ne zenatyho,to je pricina konmedii v teto rodine.Me pripada ze ke me neni uprimny,nepospicha s papiry a mel radost ze jsem si udelala opet trvaly pobyt v Cz,vim proc,kdybych odesla ,nemusi na me platit.Libi se mu ma kamaradka v cechach,pry se do ni zamiloval,jenze ona o nej nestoji je vdana a zije pro rodinu.To mi rekne.Pred rokem miloval jeste svou ex pritelkyni ktera ho nechala,nechtela ho.A pak mi vyzna lasku.Ubohe.Rekla jsem mu jak me muzes milovat kdyz tu mluvis o jine.Nezahyba mi to vim jiste,ten se nenamaha ani doma,je to u nej lenost.Tak si rikam na co tu jsem na co tu cekam?Neco mi rika vrat se domu do CEch,vim mam strach,ne ze samoty,to vubec ne,ze nesezenu praci,me uspory ze me jiz vytahal a ja davala vse co jsem mela a nemam nic,jen byt,jeste ten nabytek nejaky dostat domu,to bude asi problem.Kdyz jiz tenkrat mi ho nechtel dat,ma svagra notare,vzdyt me odrbou,vim to.mam jen strach zacit s holou p-deli.Si myslim.Je mi 46 let.Stale si rikam jdi a nejdu.PROC?Vzdyt doma mam pratele co me maj radi,mou rec,muj domov.Co mam zde?Muze inzenyra,rodina me nechce,deti sice u nas pobyvaj a ja se o ne staram,ale jsem jim ukradena,ja kolem nich skacu a oni me ignoruji.Neznam fajn Vanoce ani oslavu narozenin.Mam tu jen jeho.Penezi ,mame co platit a co je v byte je za me.Vse krom postele a pocitace,vse je zde za me a nove,vzdyt nemel nic,zena si to vzala a mel jen co rodice nepotrebovali.Jo jeho mama,kdyz jsem neco koupila do bytu,musela tez neco koupit,des,se opicila,zavist,nadrazenost ci co?VYSVETLI TE MI TO ;UJASNITE MI TO;PORADITE MI?PROSIM .Mozna v podvedomi vim co by bylo lepsi,ale asi potrebuji cist vase nazory.Abych se nebala zda udelam chybu ci ne.Predem dekuji,davam vam mou duveru.