Málokdo dovede definovat, co vlastně potřebuje, ale z mých zkušeností můžu říct jedno: ženy chtějí chlapa, který je bude bavit. Nebo aspoň takové ženy, které poznávám já; asi příliš často nepřijdu do styku s obětí domácího násilí, vězenkyní ve zlaté kleci či vyznavačkou pouze fyzické krásy. Možná je to taky tím, že v pokročilejším věku už mají lidé přece jen jiné preference, než je pěkné tělíčko a tlamička.

      No a k té ideální ženě: myslím, že nejsem vhodný typ pro podobný výzkum, protože moje představy se od mlada poněkud lišily od ostatního samčího okolí (třeba se mi vždycky líbily bacule). Nebo možná nelišily, jen jsem se nestyděl své představy netutlat a neschovávat pod něco, co by se dalo nazvat "společensky přijatelná slupka".

     Takže – žena by měla být především dobrá kamarádka, parťačka. Měla by se za mě umět postavit. Tam, kde tohle nefunguje, může partnerství udržet snad jen nějaký silný vnější tlak (veřejné mínění, náboženství, prachy). Měla by mě mít nejen ráda, ale i si mě vážit a za něco obdivovat – musím jí ale k tomu dát možnost. Samozřejmě kamarádství se nedá rozvíjet tam, kde nejsou aspoň nějaké společné zájmy. Ve společnosti ideální ženy se můžu dokonale uvolnit – neustálá sebekontrola a prkennost vyčerpává, navíc vědomí vlastní nedokonalosti vedle superbytosti vede ke ztrátě sebedůvěry a depresím. Před ideální partnerkou se nemusím stydět prozradit nějaké svoje libůstky a ona se mi nevysměje, v lepším případě je jimi dokonce nadšena a páchá je se mnou.

     Ideální partnerka musí umět zařídit, abych měl erekci (to je totiž důležité pro sex, který je také příjemný a důležitý). Měla by mi být sympatická a neměl bych s ní být "post koitum triste".

     A ideální partnerka by měla pít pivo:-)

     Vtip je v tom, že krásné vynikne jen vedle ošklivého, pocit štěstí vedle beznaděje, bohatství vedle chudoby. Člověk si může uvědomit ideální vlastnosti své ženy až v kontrastu s těmi neideálními; pokud je žena nedejbože nemá, je nutno k sobě nastěhovat aspoň protivnou tchýni. Jinak to všechno bereme jako samozřejmost. Ale většinou si ženy poradí a nějakou protivnou vlastnost mají samy – třeba jsou přehnaně žárlivé, nebo bordelářky (i když tady lze nesouhlasit, protože se říká "bordel v bytě, šťastné dítě"), organizují se v ženských spolcích nebo moc utrácejí...

     Tyto vlastnosti je ale nutno tolerovat, případně rozvíjet, jinak vymizí a dojde na tu tchýni. (Musím poznamenat, že všechny moje tchýně byly strašně fajn:-)) ale taky bydlely daleko.

     Lidé obvykle rozeznávají vhodné partnery podle čichu; mnoho lidí ti řekne, že mu ten druhý musí vonět, a vůní není myšlen pach šeříkového parfému. Problém současné doby je, že ženy – a nyní i muži – používají všelijaké pičifuky, které potlačují přirozený pach jejich těla, takže oklamou čichové receptory jinými smysly fascinovaného protějšku. Nesoulad se bohužel projeví až později, obvykle po vyprchání oné fascinace.

     Někdy samozřejmě ani všechno to, co jsem výše popsal, nestačí  :-(

     (No, možná to je trochu bez ladu a skladu, ale psáno ve spěchu.) Tak se měj hezky, Koldak

linkuj.cz vybrali.sme.sk