Náš sexuální život nikdy nebyl nějak zázračný, manžel o to nikdy nějak moc často nestál, ale když už jsme se milovali, byla jsem spokojená. Poslední 4 roky je to však katastrofa, sex jednou za 2 měsíce, s poruchami erekce, několik vteřin a dost. Bohužel, mně začíná kvalitní a častý sex chybět čím dál víc. Když se snažím manžela svést, tak na 10 pokusů se mi to povede jednou a stejně to za moc nestojí.

     Manžel mě neumí ani odmítnout nějakým "milým" způsobem. Když náhodou jej začnu hladit, začne mě docela drsně odstrkovat, dokonce musím dát pozor, abych nepřišla k úrazu, že do mne někde narazí loktem apod. A ještě mi říká naštvaně, ať neotravuji.

     Dopadlo to u nás tak, že jsem si našla milence, kterému je sice 63 let, ale zažívám s ním fantastický sex, jaký jsem nikdy nezažila. Mám z toho černé svědomí a v duši se tím užírám. Ovšem, vždy, když mě manžel "odkopne", tak mé černé svědomí pomine a říkám si, "dobře mu tak, má co chce". S milencem si i krásně popovídám a cítím se milována, což s manželem nezažívám. Manžela jsem už několikrát přemlouvala k návštěvě manželské poradny nebo sexuologa, ale on tvrdí, že je to zbytečné, že žádné problémy nemáme. Musím přiznat, že manžel je jinak moc hodný, pomáhá v domácnosti i s ženskými pracemi jako je např. žehlení.

     Jsem z našeho manželského vztahu nešťastná, rozvádět se nechci a jsem zoufalá z toho, že to řeším milencem, ale prostě si nemohu pomoci. Jana

ODPOVĚĎ:

     Všichni už víte, že moje rady jsou více méně neortodoxní, je to můj osobní názor a návrh na řešení situace. To uvádím předem, abych předešla „kamenujícím“ reakcím.

Milá Janičko, v podstatě ti totiž musím napsat, že s tvým manželem už asi nehneš. Každý máme nějakou míru sexuální touhy a bohužel, ne vždy se sejdou dva, kteří by ji měli stejnou. Manželovi, jak je vidět, už v současné době sex moc nechybí. Stejně tak i komunikace (pokud se vůbec o nějaké dá mluvit), je podle něj také dostačující. Prostě, máš doma „babouka“ :-))). Ostatně, tobě to také těch předchozích dvacet let zas tak moc nevadilo, prostě sis zvykla. (A teď, po tak dlouhé době, už „starého pejska novým kouskům nenaučíš“.)

    Ovšem, to neznamená, že v pětačtyřiceti, krásná ženská plná života, se máš zavřít do kláštera...  Zeptám se tě: vyhovovalo by ti, kdyby se teď manžel začal víc bavit, začal se ptát, chtít být víc s tebou..? Prostě – měla jsi ho najednou podstatně větší „dávku“? A třebas by se i snažil v sexu... Sama jsi však říkala, že to nikdy nic moc extra nebylo, takže se nedá čekat, že by z něj byl nyní nějaký playboy, ozdoba dámských ložnic :-))). A ty bys musela opustit svého báječného milence...

     Nevím, jak je na tom tvůj přítel, jestli je také ženatý, nebo zda je volný. Nevím, jestli jsi vůbec uvažovala o tom, že by ses znovu vdala... Podívej, dceři je dvacet a ty jsi ještě plná života... Samozřejmě, že musíš uvažovat i o tom, že tvůj milenec je sice teď ještě „při síle“, ale kdo ví, jak dlouho bude ve stejné formě, jako je dnes – neznám ho, mnohdy je kalendářní věk o hodně dál, než ten biologický. A naopak, což je nejspíš případ tvého muže.

     Takže si přestaň vyčítat, uvědom si jednu obrovskou jistotu: každým dnem stárneme, pokud se budeš jen rozhodovat, respektive se užírat; trápit se, jestli máš nebo nemáš.. budeš jen své dny kazit... Spíš si rozmysli jedno: nebudeš-li chtít věc nějak rezolutně řešit, měla bys všechno dělat tak, abys neubližovala. Smířit se s tím, že doma máš „bratříčka“ a venku „mužíčka“. A dávat pozor, aby se nic neprovalilo. Také ti doporučuju, abyste se svým přítelem rozhodně „neřešili“ tvoje domácí problémy – když je třešničkou na dortu, tak si ten dort vychutnávej a nekaž pelyňkem :-))). (Jestli chceš, můžeš ještě doplnit nějaké informace.) Držím palce, daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk