Musí taky dokázat se se mnou třeba i pohádat, ale říct vše na rovinu a najednou, neschovávat si křivdičky, nevytahovat už dříve řešené věci, případně problémy, o jejichž existenci jsem neměl ani tušení.

     Přál bych si malou děvku, která si se mnou užije třeba v parku a nebude se bát/stydět mluvit o intimních detailech života... a ve společnosti bude dámou. Nechci kočičku, která se bude ohánět ženskými právy a zapomene na práva lidská. Aneb rovnocennost znamená, že nikdo nemá nárok na víc, pouze na základě pohlaví.

    Jelikož se celý život učím rozumět ženskému myšlení, tak by se rozhodně měla ta má „dokonalá“ aspoň trochu snažit chápat myšlení mužské a nebát se mluvit o rozdílech. Neměla by být omezující – partnerství zavazuje samo o sobě. Nechci se nikdy muset vymlouvat, nebo lhát, kam, s kým, a proč jdu.

     Partnerství neznamená připoutání k sobě. Každý má nárok na trochu samoty nebo po svém stráveného času. (To znamená, že když si chci hrát jeden večer s počítačem nebo zajít na pivko s kamarády – bez ženské, mělo by to být zcela akceptováno).

     Je to takový mišmaš, ale snad je to aspoň trochu pochopitelné. Nofňák

linkuj.cz vybrali.sme.sk