Tato juniorská autíčka jsou zpravidla pojízdné reprobedny, kdy vlivem hlasité hudby odskakují dveře a na střeše se dělají boule jak na posadě na vejce. Vozítko bývá řádně „ztuněné“, pod kterýmžto termínem si dítka představují začerněná okna (nejraději by i to přední) a výfuk značky Rámus. Další podobnou kategorií jsou majitelé starších modelů BMW. Vždycky musí být všude první, něco jako přednost je jim cizí, protože oni mají šest válců pod kapotou a velkou sílu v pravé noze.

    
     Chudší variantou Golfařů, jsou Škodovkáři. Co všechno lze provést se Škodou řady 120, mi bylo umožněno zažít ve vlastní rodině. Vpředu jsou umělecky zkráceny pružiny, aby se odstranil „syndrom motorového člunu“, tj. takový ten charakteristický znak všech Škodovek, že je jakoby přičapnutá na zadek. Vzadu se vymění náprava za podobnou, bytelnější, ze Š 130. Následně se vrak vylepší motorem z Favorita, event. Felicie – dle výše finanční podpory rodičů. Poté se auto opatří různými plasty, spoilery, rámusícím výfukem, nízkoprofilovými pneumatikami, krátkou šaltpákou a sportovním volantem.

     Démonicky vypadají též sportovní sedačky se čtyřbodovými pásy. Nakonec se všechna ta nádhera opatří akrylátovým lakem, aby se za nejbližší zatáčkou zkoušelo, jestli se v prodejně barev dokážou trefit do stejného odstínu, neb je třeba provést transplantaci některých drobných dílů, jako blatníku, masky, kapoty, nárazníku…a drobností typu světla, blinkry a důmyslné světelné rampy. Také přefiknutý strom je třeba nahradit novým výpěstkem.

     Ale to jsem charakterizovala nejčastější vozítka mládežnická. Další kategorií jsou naši chlapci v rozmezí 30-39 let, zpravidla dobře situovaní, kteří si nepotřebují nic dokazovat. Jezdí rychle a bezpečně v luxusních vozech a trpí mylným pocitem nedotknutelnosti. Ti chudší dál jezdí v čemkoli, co má kola, a sebevědomí si podpírají nedodržováním nejvyšší povolené rychlosti. Navazující kategorie 40-50 je už o něčem jiném. Prchající mládí si žádá rychlých dravých přibližovadel. Vypadá-li vozidlo jako penis na kolech, je sebevědomí důkladně podšprajcováno. Nemá-li dotyčný na podobný vůz, jezdí v co možná největším korábu, protože stárnoucí tělo si už žádá své pohodlíčko. Sportovně založení jedinci volí nenápadná auta opovrhované korejské (a jiné) provenience, ovšem se sportovním podvozkem a luxusní výbavou. Tihle sportovci občas zvedají hladinu adrenalinu svým motoristickým kolegům ve vícelitrových vozech.

     Kategorii kolem 60 bych označila váhavými střelci. Vzhledem k věku si už pořizují vůz tzv. „do smrti“. Jezdí opatrně až nebezpečně a dlouholetá řidičská praxe je utlumena přibývajícími neduhy. Zhoršuje se zrak, zpomalují reakce. Pokud je to ovšem tzv. manželský recidivista, s výrazně mladší partnerkou, chová se za volantem podobně, jako výše zmínění puberťáci.

     Jsou jich plné hřbitovy.

Lenka Koketková, Praha

linkuj.cz vybrali.sme.sk