| www.kudl@nk@.cz |
|
| O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé… |
|---|
 |
| manuál téma poradna tady a tam úkol pro vás fauna a flora próza a poesie nejen duše :-))) zážitky |
| FÓRA KUDLANKY |
| Hledej na Kudlance |
 |
| Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení... |
| Trampoty sličné tlustice |
| Minutka za čtvrt hodinky :-))) |
| Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko? |
| Balzám na nervy |
| Žena v područí alkoholu |
| Žebříček nepopularity |
| NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY |
| Trak a já |
| Milovali jsme lištičku... |
| Když soužití sešedne |
 |
 |
| DOMŮ |
| dopisy do poradny |
| dopisy do redakce |
 |
Kudl@nk@ |
|
|
| ARCHIV |
 |
|
|
| KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826 |
| Copyright (c) 2003-2006 |
| Šéfredaktorka: Mgr. Daniela Umlauf Goldwein |
| PageRank.cz |
 |
| “ZA MUNDŮREM ŽENY ŠŇŮREM...” |
Rubrika: [téma] Tak tohle uslovi mi nedavno rekla moje kamaradka Beata, puvodem Polka, je to rceni jejiho taty. jednoduse receno, zeny blazni po muzich v uniforme, tedy aspon nektere. Jeji tata to znal na vlastni kuzi – byl v Polsku pilotem a cely zivot svou zenu podvadel. Cely zivot mel jine zeny a pokazde to jeji mame nektera dobra duse donesla.<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" /> Za svoje detstvi si Bea pamatuje co dva roky stehovani, kdy tata prosil, padal na kolena, sliboval, ze zacnou znovu v jinem meste. Jeji vzpominky na detstvi nejsou sice spatne, tata je ucil vsechno mozne – letali s bratrem v letadle, jezdili tankem... pro ne to byl fajn tata. Ted s odstupem casu vidi Bea celou situaci jinak, rika, ze jim tata v podstate zkazil detstvi; kazde dva roky jina skola, sliby mame a ranni navraty. Jeji tata nebyl ani nijak krasny, ale byl to pilot, vzdycky mel hodne penez, milenkam koupil co chtely a navic ono kouzlo uniformy...Mama dlouho trpela, nemela kam jit (sama byla z detskeho domova), dve deti, nakonec se nechali rozvest. Dnes mezi nimi panuje velka nenavist, Beata nesmi dat telefon, adresu, nesmi rict, kde druhy bydli, mosty jsou dokonale spaleny. Proc o tom pisi? Je mi strasne lito jeji mamy, nedovedu si predstavit, ze by muj muz prisel odnekud rano a ja vedela, ze se vraci od jine. Nedovedu si predstavit, ze bych byla s nasim synkem doma a on byl nekde s jinou, prisel domu a hral divadlo, ze se nic nestalo. Vim, ze existuji zeny, ktere dokazi pro jednou odpustit, ale prozit takto cely zivot, mi prijde opravdu krute. Ja sama bych mozna, zduraznuji mozna, dokazala asi jednou neveru odpustit, ale vicekrat ne. Kdyz procitam ruzne weby, dost casto narazim na problem zen, ktere naopak milenkami jsou a pokud jsou to citlive duse, tak se v tom taky hodne trapi. Spousta z nich patrne veri ruznym ruzovym slovickum... Vim, kazdy vidi prevazne svoji pozici, ovsem mam pocit, ze nevera opravdu dokaze pekelne zkomplikovat zivot. Presto mi v posledni dobe pripadne, ze se bere dosti na lehkou vahu, zacina byt skoro bezne, ze dobre situovany muz, aby dosahl jisteho stupne uznani, potrebuje mit i milenku – proste, aby byl IN. Nejak se mi to nelibi – nejsem snad staromodni? Chapu, ze i zadani lide se mohou zamilovat, treba jen platonicky, ale clovek asi opravdu musi hodne premyslet, co uprednostni... A co Vy – zazili jste neveru v rodine? Byli jste nevernymi? Nebo ti oklamani? Co na to Vase srdce...? Klarka, Chicago |
|
Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu Komentáře
Nojo, (Eva - Mail - WWW) 13.11.2003, 13:13:59
byla jsem oboje - podvedená i podvádějící, v tomhle pořadí. Mužova nevěra mě skolila dobře na rok - ani ne ten fakt, že mi zahnul, jako to, jak se potom choval. Brečel, prosil, omlouval se, myl schody. Přitom jsem nemusela nic vědět, kdyby mi to - osel - sám na sebe nevyžvanil. Nejdřív jsem se smála - no, jak taky ne, pár let po svatbě, mladá žínka v loži manželském, a tu náhle - má milovaná, mám pro tebe novinu. Ano, drahý, už se těším - jakou? Béé, lásko, byl jsem ti nevěrný, ale já nechtěl...pardón... No, smích mě rychle přešel a bulila jsem, kudy jsem chodila. Pak se to srovnalo, jak jinak, einmal ist keinmal a děti byly ještě malé. Ale zůstalo to ve mně zaseklé, párkrát jsem odolala pokušení k odplatě, ale pak jednou přišel jeden, a otevřel mi dveře do úplně jiného světa, dobře to se mnou uměl a já si řekla proč ne? Nakonec jsem ti to, drahý, ještě dlužna... Zhřešila jsem, vskutku, ale bylo to krásné. Je už takový světa běh, a svět je udělanej pro mužský - jasně že jsem za to zaplatila, a fest. A teď? Nevěra za to nestojí, moc výdajů a málo se získá, a nemluvím jen o penězích. Dnes už bych nezahnula, a ten můj poslední taky ne. Moje srdce říká, že chvilku trvá, než se najdou ti praví, ale stojí za to se jich držet a nekoukat do sousedovy zahrádky. Tož tak.
|