Ale už jen tím, že s psycholožkou hovoříte a ona se Vás ptá, se občas dostanete na věci, nad kterými byste se asi měli zamyslet. Například se mě zeptala, co teď cítím ke svému manželovi. Nejhorší na celé věci bylo, že jsem pochopila, že to je to, co nevím. A tím mě donutila se nad tím zamyslet. Manžel se nyní rozhodl, že tentokrát tam půjde také. Byla bych vděčná, kdyby mu tam napověděli, co mi vlastně vadí, protože se mi zdá, že když mu to říkám já, nepřikládá tomu tu správnou váhu.

     Nikdy jsem neřekla, že je manžel alkoholik. To si opravdu nedovolím soudit. Ale nedávno na Kudlance vyšel článek ,,Jak se chovat, máte-li doma alkoholika“ a můžu říct, že se manžel chová hodně podobně. A navíc jeho tatínek alkoholik je a ještě ke všemu se ke tchýni chová velice hnusně, takže soudím, že problém mého manžela je v něm zakořeněný už z dávné minulosti.

     On má bohužel tendenci neustále na mě vyvíjet psychické nátlaky, formou vynucování si pozornosti za cenu klidu doma. Dám příklad. Večery (a jsou v týdnu přibližně čtyři večery, kdy jsme oba doma)  trávíme u televize; když je zajímavý pořad. Když není, vzhledem k tomu, že si ráda čtu, někdy odcházím dříve do ložnice. To se mi pak poslední dobou často stává, že se ptá, kam to jdu, ať si sednu na sedačku vedle něho a dívám se s ním např, na fotbal. Nevím, ale já přece v manželství nejsem proto, abych ho bavila, já přeci také nepožaduji, aby se on se mnou díval na film, který by ho třebas nebavil.

     Jiný příklad – posledně zase prohlásil, když jsem s ním čtyři dny nespala, že když to teď večer nebude, tak nepůjde s dětmi v sobotu do ZOO. Já myslím, že tohle je vydírání... Tak jsem mu řekla, že do ZOO snad jde s dětmi a kvůli nim a ne mě „za odměnu“... Takhle to přeci nemůže být.

     Je mi naprosto jasné, že se mu nelíbí představa, že s námi nebude ve společné domácnosti. Ale proč tedy neustále ,,prudí"? Vždyť já bych jen ráda v klidu vychovávala děti a taky bych se chtěla občas zabývat svými zájmy. Pro rodinu toho dělám dost. Chodím do práce, starám se doma o pořádek, věnuji se dětem, vymýšlím pro všechny výlety a zábavu o prázdninách a víkendech. Věnuji se manželovi, minimálně tak 2x v týdnu... Myslím si, že mám právo (jako každý člověk) na kapánek SVÉHO času...

     Už budu končit, protože tobě se, Danielo, musí z toho všeho stěžování někdy asi pěkně točit hlava:-))). Ještě jednou díky Katka

linkuj.cz vybrali.sme.sk