Koncentrovaná strava ve střevě hnije, což je zdrojem toxických látek – nitrosaminů. Dochází k porušení imunity střevního traktu, postupně se rozvíjí divertikulitida nebo chronický zánět střev. Nedostatek vlákniny je také jednou z příčin vzestupu výskytu zubního kazu. Mezi vážnější onemocnění patří i nádory zažívacího traktu, především tlustého střeva a rekta.

     Doporučený denní příjem vlákniny je přibližně 30 – 40 g (pro dospělého člověka). Je však prokázáno, že skutečný průměrný denní příjem vlákniny je u naší populace zhruba poloviční! Větší děti, dospělí muži a celá starší populace mají dokonce příjem ještě nižší. Ženy přeci jen inklinují k péči o zdraví, mají větší zájem o výživu. Problémem je, jak vysvětlit manželovi, že on nemá pravdu, když má vypěstovanou nechuť k zelenině a "zrní", tedy jídlu, dobrému tak pro králíky nebo slepice? Muž se automaticky považuje za lovce případně šelmu, pro které je dobré především maso :-))).

      Mezi dobré zdroje vlákniny patří celozrnné pečivo. Dalším zdrojem jsou neloupané luštěniny a obiloviny, výborné jsou různé druhy fazolí, také lze použít i netradiční druhy jako je cizrna nebo červená čočka. Luštěniny mohou hrát hlavní roli například při přípravě různých salátů.
Z obilovin např. různé přírodní a tedy neloupané rýže (příprava je poněkud delší než u klasické rýže bílé) nebo pohanka, neprávem v naší stravě opomíjená. Kromě vlákniny totiž obsahuje také hodně vitaminů B1, B2, E a P a ze stopových prvků vápník, hořčík, draslík a železo.

Dalším zdrojem vlákniny je ovoce a zelenina – kromě toho, že obsahují vlákninu, mají i vysoký obsah vody, a tím vlastně nabobtnání a vstřebávání vlákniny výrazně napomáhají.

redakce@kudlanka.cz