[CNW:Counter]
  www.kudl@nk@.cz   

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…
 
 
manuál
téma
poradna
tady a tam
úkol pro vás
fauna a flora
próza a poesie
nejen duše
:-)))
zážitky
 
FÓRA KUDLANKY
 
 
Hledej na Kudlance

 
Výstava pro kočku
 
Marihuana, Mariška. Tráva - Hulení...
Trampoty sličné tlustice
Minutka za čtvrt hodinky :-)))
Gruppensex, swingers - aneb kam se ztrácíš, lásko?
Balzám na nervy
Žena v područí alkoholu
Žebříček nepopularity
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Trak a já
Milovali jsme lištičku...
Když soužití sešedne
 
 
 
DOMŮ
 
dopisy do poradny
dopisy do redakce
 
 
 

Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 
 
 
ARCHIV
 
bloguje.cz
 
 
 
 
 
 
 
KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826
Copyright (c) 2003-2006
Šéfredaktorka:
Mgr. Daniela Umlauf Goldwein
 
PageRank.cz
 
 
ZTRATILO SE VÁM UŽ DÍTĚ?
Rubrika: [zážitky]

Ja vim, nestesti je annoying (neprijemne), neradi o nem mluvime, neradi si takove myslenky pripoustime, protoze nas tahnou dolu; casto se jim snazime vyhnout, jak jen to jde – vzdyt prece vsichni neco oskliveho zname, kazdy se v zivote s necim hroznym v urcite podobe setkal.Tak, jako uz temer nevnimam, kdyz v televizi bezi katastroficke zpravy o tom, ze nekde se opet nebo stale jeste zabiji, je hlad atd.. Ano, vzhledem k tomu, ze jsem na svete nejaky patek, vypestovala jsem si uz jistou otupelost; jinak bych se zblaznila...

 


Presto vsechno se mi skoro kazdy den sevre srdce, trva to jenom chvili, ale ten pocit je hodne  tezky. Je to vzdy, kdyz jdu do schranky a vytahnu mezi postou i listek s fotografii Have you seen me? (Videli jste me?) Pak nasleduji udaje – jmeno, datum narozeni, vek, vyska, vaha, vlasy, oci, pohlavi a Date Missing a odkud dite, dospely pochazi... Techto oznameni jsou ve Statech "tisice", kdykoliv jdete nakoupit potraviny vidite je na verejnych nastenkach – byvaji vetsinou hned u vchodu, na autobusovych zastavkach atd...atd. Opravdu mi prijde, ze techto pohresovanych osob je strasne moc:-)))))<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />


    Nedavno jsem si povidala s jednou pritelkyni, maminkou 3,5 lete holcicky, ktera mi vypravela svuj pribeh. Sla s Malou do obchodu Kohl's, Mala byla stale v jeji pritomnosti a najednou nebyla!! Ona hledala, volala, ale Mala najednou nikde!!! Okamzite sla za prodavaci a Ti hned uzavreli obchod, Malou zacali vyvolavat rozhlasem – rikali napomocne udaje, jmeno atd.. Lide v obchode se snazili pomahat Malou hledat. Maminku si pozvali do Security Room, kde ji ukazovali vsechny kamery, jestli Malou nahodou nezahledne, pak, asi po 30 minutach, zavolali policii, sepsali hlaseni a po jedne hodine mamince rekli, ze uz je to dlouho a ze ma jit domu.


     Co se odehravalo v hlave maminky neni treba popisovat, beznadej, plac... Sedla si v obchode na zem a zoufalstvim brecela, kdyz najednou uslysela "Mami, mami..." Jeji holcicka vylezla zpoza bund, uprostred vesaku, kde byla schovana, protoze se bala nejake pani, aspon tak ji to pak Mala vysvetlila... Moje pritelkyne nikomu ani nepodekovala (ted zpetne vi, ze se chovala neslusne, ale v dane situaci jednaly spise pudy), brecela, Malou tiskla k sobe a strasne plakala a plakala a v naruci s Malou utikala pryc..


Happyend, nejen v pohadkach, dlouho jsem si se svou kamaradkou vypravela o jejim pocitu, tvrdila mi, ze nejhorsi byla predstava jit domu bez Male...


    Dovedu si predstavit pocity lidi, kteri stale cekaji, ze na jejich dvere nekdo zaklepe, nekdo zazvoni a da jim jakoukoliv informaci o jejich  ztracenem diteti... 


    Prala bych vsem rodicum tyto stastne konce...


Klára, Chicago



 


Podobnou příhodu, jakou popisuje Klárka, mi vyprávěla nedávno i moje dcera: byly nakoupit, ona a druhá babička. Dcera měla u sebe holčičku, tchýně chlapečka. Najednou dcera zjistila, že klouček zmizel! Babička jí řekla, že prý myslela, že odešel za ní... Zoufalá dcera běhala, volala, chlapce nechali vyvolat... Za půl hodiny ho díkybohu měly zpátky; nějací hodní lidé ho našli a přivedli ... Ano, v těch nesmírně velikých obchodech, jaké v Americe jsou, se lehce ztratí dospělý, natož malé dítě...


V mnoha případech však konce  takhle šťastné nejsou – každý den se ztrácí plno dětí. Je to nesmírně smutné. Přestože dennodenně na vás odevšad křičí fotografie hledaných dětí, ve vozech metra, na sloupech, v televizních zprávách, přesto je naděje na jejich návrat zpět minimální...


Všechny tyhle krásné děti, které vám tu ukazuji, jsou jen některé z mnohých, které se ztratily minulý týden...


daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk



Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky nevhodné, vulgární a obsahující neplacenou reklamu

Komentáře

(pavla@kudlanka - Mail - WWW) 04.11.2003, 06:41:06
Přesně tohle se mi stalo také. Byli jsme nakupovat a ve chvilce, kdy jsme se se starším synem zadívali do mrázaku, tehdy dvouletá dcerka zmizela. Běhala jsem po obchodě, ptala se ostatních, ale nikdo o ní nevěděl... Pak mě napadlo vyjít před prodejnu a tam ji přiváděla nějaká paní. Kam tenkrát chtěla jít a proč to nevím, ale pro mě to byla jedna z nejhorších chvilek v životě.


Mých nejhorších 7 let (Eva - Mail - WWW) 04.11.2003, 10:02:42
se odehrálo v Neratovicích, kde jedině jsme sehnali po svatbě byt. Jedna ze stovek příšerných chvil byla, když jsem vyšla z obchodu, kde jsem asi 10 minut vybírala vánoční dárek, a kočárek s desetiměsíčním Filipem byl pryč. V první chvíli jsem si myslela, že se mi to celé jen zdá, všude kolem byl klid a nikde nikdo. Až pak jsem v dálce zahlédla červenobílý kočárek a rozběhla se za ním. Vezla ho jakási stará paní v šátku, chvilku jsem ji jen bezmocně sledovala, až pak jsem k ní doběhla a chytila rukojeť kočárku. Nechtěla mi ho dát, prala se se mnou a tvrdila, že je její. Dokázala jsem jenom pevně svírat kočárek a vrývala jsem si do paměti její tvář, abych ji mohla později popsat - měla husté bílé vlasy pod šátkem a neuvěřitelně světlé oči. Po chvilce zápasení přišel cizí pán s dotazem, co se děje, a tom okamžiku baba zmizela, jako když ji sfoukne. Na policii mě pochopitelně nechali vyžvanit a nic se nestalo, jenom v dětské poradně mi sestra řekla, že ji znají, že občas sebere někomu kočárek, povozí ho a nechá stát. Pikantní je, že tentýž večer dostal Filip vysoké horečky a virový zápal plic, takže kdyby byl zůstal v kočárku "někde stát", mohlo to dost špatně dopadnout. UFFF - bylo to děsné. Když slyším o ztracených (a nenalezených) dětech, je to pro mě nejhorší představitelná hrůza.

( - Mail - WWW) 07.12.2003, 14:26:53


Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: