nemam slov. sotva rodina funguje, sotva se vytvorila, uz stoji na hlinenych nohach. Mam pritelkyni, ktera ma uz asi 3 roky milence. Take zenateho. Sice se boji, co by bylo, kdyby... Ale - proc lidi tohle delaji? Pritom ona vubec neni nespokojena, jen ji pry ten pritel bavi.

Proč ne, když jim to dělá radost, potěšení, uspokojení, tak to nemůže vůbec nikdo odsuzovat.
Stojí přeci psáno: Milujte se a množte se!

Přiznám se, že těm lidem nerozumím. Buď je pro mě manželství natolik nesnesitelné, že musím hledat jinde a v tom případě se čestně rozvedu, nebo hledám způsob, jak to manželství zkvalitnit. Když bych měla mít zároveň formálního manžela a nějakého milence pro zábavu, měla bych pocit, že sama sebe zrazuju. Vztah dvou lidí není přece jenom postel, a když bych si měla víc rozumět s někým jiným než s manželem, tak proč s ním zůstat? Jen kvůli majetku?? Snad je člověk trošku víc, než pouhý živočich...

bych byla rada- Stanu nevymazat.
Souhlasim s ni ale rozeberu to vecer,ano?
Ted jsem tu jen na skok.hezky den

A co děti? Existuje určitě víc důvodů pro udržení stávajícího relativně fungujícího manželství než majetek. A i když nebudeme člověka degradovat na "živočicha", uspokojivý sex je přece jen nezanedbatelným zdrojem životní radosti a pohody, ne? Takže když manželství po intimní stránce poněkud "vyhoří", je lépe se rozvést? Nebo se na dalších 20-30 let vzdát milování? Kdo se odvažuje tuto oběť po někom chtít? Jinak vás všechny zdravím a přeji pěkný den.

ale ano, v určitých případech to řešení je, jenomže tyhle typy inzerátů mi připadají jako rubrika "Sport" - prostě východisko z nudy, tzv. rozežranost. Po určité době to nutně povede k duševní rozpolcenosti, začne to skřípat buď na jedné či druhé straně a stejně to bude muset nějak rozseknout...

Starosti o to, co dělá soused, potažmo nějaký naprosto cizí člověk, patří zřejmě k naší národní zábavě. (Maně mi vyvstává před očima obrázek pavlačového domu.) Docela to chápu, odsuzující člověk se cítí takový lepší, než ti ostatní, to se hned líp žije.
Život není tak jednoduchý a nalinkovaný jednoduchými poučkami. Možná za pár let právě ty z vás, které nejhorlivěji vykřikují slovo "morálka", zamilovány do mladého supersamečka bez mrknutí oka rozbijí vlastní rodinu.

Díky za tvůj názor. Odsoudit šmahem druhého je snadné, trochu přemýšlet nad okolnostmi není dáno každé(mu).

Hele, ale tady se přeci nikdo nehrabe v ničí domácnosti, nedošlo ti to? Tady se jen diskutuje o důvodech, proč to tak asi je. Ale ty asi už dávno nejsi ten "mladej supersameček", to bys nebyl takhle zapšklej, co? :-)))

když manželství, rodičovství a všechno ostatní vychází - jen ne ten sex. Žít jen s bratříčkem nebo se sestřičkou... Když je tělo mladé?
Ale souhlasím, že se z toho zase nemůže dělat jen sport.

Dostala jsi mě, dcerko. To víš, že jsem si už něco odžil:-)

Už sám termín "sexuálně nevyužitá" by mi asi lehce nahnal strach. Ale asi téměř každý, kdo žije v manželství už nějaký pátek trvajícím (tak 5 a více let) si aspoň sám sobě musí přiznat, že termín "sexuální dekadence" (cituji
Dr. Plzáka, mého oblíbence) opravdu existuje. Tzn., že postupné snižování sexuální touhy po někom, kdo vedle vás léta žije, je přirozené. Navíc jsme si s patnerem za ta léta taky semtam ubližovali a tyhle menší či větší šrámy jsou někdy jen těžko nebo vůbec zapomenout. A to všechno se podle mě v intimní sféře aspoň podvědomě odráží. Ale rozvést se pokaždé , když mě to s mým partnerem v posteli už nepřipadá tak úžasné jako dřív? Takže - jistě to není správné, být nevěrný (á), ale není to někdy přece jen ze dvou zel to menší?
Tak moralisté, do boje!!!!!!!!!

Já jsem asi ještě moc mladá, abych tohle chápala. Zatím jsem ve stavu - nevěra se každému může stát. Ale inzerát...? Možná až mi bude 40-50, budu na tom stejně?
Takže zatím nechápu a neodsuzuju, pokud to tak vyhovuje oboum stranám v manželství. Ale jestli je manželka tohoto inzerenta někdo, kdo vůbec netuší, že jde jen o formální manželství, je mi jí dost líto, to překousnout neumím, to cítím jako zradu.

Ahoj,

taky si (jsouc tez dosud mlada :)) myslim, ze nevera je neco, co se muze stat a neni nutne kvuli jednomu uklouznuti hned hnat k rozvodu, ale explicitne to vyhledavat a davat si inzeraty (nebo jit systematicky balit baby/chlapy do baru, to uz je jedno), to uz je trochu moc.
Kdyz mi ve vztahu neco chybi, resim to hlavne s partnerem, prinejmensim by mel vedet, ze je ta vec treba pro me opravdu dulezita. A stejne tak si rozmyslim uz kdyz si ho beru, jestli jsem schopna vydrzet byt cely zivot verna, vzdyt mu to neslibuju jen tak pro srandu, ne?
Kdyz se z partnera vyklube sobec, nasilnik nebo neco podobne nevhodneho, vzdy je tu ta cesta se "cestne rozvest", ale "chci si zpestrit vztah a zaroven se nechci rozvest", tam bych akceptovala jen jeden pripad, kdy to delaji oba partneri a vedi o tom, znam takove vztahy a kdyz se tak dohodnou sami od zacatku, proc ne.

Neni to vzdy o tom,ze manzel ci manzelka musi byt vylozeny sobec,nasilnik apodobne.
A ne kazdy manzelsky par je pripraven na to,aby se dohodli,ze si kazdy obcas skoci "vedle"
Muze se stat ze se manzele maji jinak radi ale ta touha vysumi.A nemusi v tom byt ani nemoc ci trauma,kdy jeden nahle prestane mit zajem o milovani.
Clovek slibujici cca ve 20ti letech vernost na cely zivot vi uplny prd,co ho v zivote ceka a jak bude silny.Idealy patri k mladi a vzdycky to tak bylo,coz neznamena-mlady-hloupy.
Muze se v zivote stat i to,ze clovek se zamiluje,ozeni se(vda)zije spokojene a ma pocit,ze mu nic nechybi a potom jednoho dne potka "jeho,ji" a vse je najednou uplne obraceno naruby.Je to sileny naval emoci a kazdy na to reaguje podle sveho temperamentu.
Kde to jeden zvladne-jinde v te same situaci to nezvladne ikdyz se snazi.
Kdo nezazil-nepochopi asi dobre.
Nelze zaskatulkovat chovani a jednani vsech lidi.Jsou taci,co se ovladnou,neskonci v cizi posteli,nakonec je to prejde a jeste si gratulujou ze obstali.
Jsou jini,kteri neskonci v jiny posteli z tech samych duvodu a dostanou z toho depku nebo si vyvolaji rakovinu.
A potom jsou dalsi co v ty posteli cizi skonci.A to se rozviji dal,rozvedou se,nebo zjisti ze "vedle" to neni lepsi nez doma,nebo maji zivotni lasku bokem,kterou celou dobu taji,nebo to reknou partnerovi a rozhodovani a zodpovednost potom nalozi na jeho zada.(ta posledni varianta mi pripada zbabela,za cenu pravdy treba i ublizit).
Myslim si ze neni a nemuze byt pravidlo v tomto smeru pro vsechny stejne ale kazdy si musi zvolit pravidlo sam podle sve povahy.
A kdo ma pravo soudit?A kdo ma pravo po nekom chtit obetovani se?

nedostala do "nevěrné" situace, tudíž ani nevím jak bych ji řešila, ale určitě by to dopadlo úplně jinak než bych chtěla. Ostatně jako každá jiná situace :o))) Nemám potřebu vyhledávat podobné inzeráty a pokud někdo ano, je to jeho věc a jeho průser...

diky, ja samozrejme nechci nikoho odsuzovat, vim, ze me asi jeste ceka ledacos a netusim, jak co bude. Je mi jasne, ze se clovek muze zamilovat a zblaznit (taky uz se mi to stalo a nekdy jsem neodolala, pozdeji uz ano), je mi jasne, ze "toho praveho, nejpravejsiho" muze nekdo potkat i pozdeji, manzelstvi se muze ukazat jine, nez se zpocatku zdalo...ale porad to snad neni ve sporu s tim, co rikam, tedy ze takove situace muzou byt a existujou tam horsi i lepsi reseni, ale systematicky si hledat zpestreni (aniz by se clovek primo do nekoho zblaznil a hormony vylitly samy od sebe), to mi prijde akorat jako roupy. Resp. kdyz je manzelstvi v takovem stavu, ze tohle hledam, asi bych mela nejdriv ukoncit manzelstvi a pak teprv se jit vybourit.
Jinak mne je 24, s partnerem ziju nekolik let a zadny naval vasni se taky nekona :), ale proste jsme spokojeni a umim si predstavit, ze bych se dostala do situace, kdy se neovladnu (ale budu se snazit do ni nedostat) a umim si predstavit totez u partnera, stejne tak se samozrejme muze stat, ze si nekdo z nas najde po letech nekoho, s kym si bude rozumet lip, ale fakt si neumim predstavit, ze by si nekdo z nas podal takovyto inzerat, vzdyt to je vylozene pohrdani partnerem a tim, co jsme si (teda my zatim jeste ne :)) slibili!?

ale mám se svou ženou dvě děti a se svými dvěma přítelkyněmi další dvě (tedy s každou po jednom). Ty dvě přítelkyně mám ze svého bývalého pracoviště a mám pocit, že o svém vztahu ke mně vzájemně vědí. Jedna přišla o dítě při autonehodě a se svým prostým manželem nižšího IQ už další dítě mít nechtěla, u té druhé její manžel zřejmě děti mít nemůže. Za každou z nich chodím jednou týdně nejen na kávu a snažím se jim ze svého mírně nadprůměrného platu pomáhat a přispívat tak na potomka. Oficiálně to však udělat nemohu, jsou to trochu kukavčí dítka. A vidíte - všechny tři rodiny fungují, mají smysl života, možná také díky tomu, že co oči nevidí, srdce nebolí...

ovšem - co bude, kdyby se to nějak prošvihlo? Ale - zatím to zvládáš :-))
Vůbec nejsem přívržencem toho nejznámějšího projevu "mormonství", ale myslím, že v některých případech to opravdu nemusí být špatné. Na čem záleží ze všeho nejvíc je, jak zúčastnění žijí. Myslím, že pokud to všechno zvládáš k citové i veškeré další spokojenosti zúčastněných...
Jen hrozí nebezpečí, abys si to časem nerozmyslel...

Medvídku, určitě si dovedeš vychutnat pěkné chvilky se všemi svými dětmi i jejich maminkami. Až budeš hladit večer před spaním ty dvě hlavičky, které jsou tvé oficiální, zamysli se, jestli třeba tvoje zákonitá manželka se nerozhodla, že na to, aby měla dítě s tebou, jsi dost sobecký a škaredý. Poohlídni se po sousedech, jestli tam není někdo milejší a hezčí, kdo je pak tajně chodí pohladit a pomazlit se s tvou manželkou, když ty zrovna nejsi doma. Hodně štěstí.

Ty si myslis ze jsi velky vykuk a jak jsi to krasne zavalel ze zena o nicem nevi...No a zena je rada ze jses tolik zaneprazdneny protoze ji to uz daaaavno s Tebou nebavi :))) Hezky si to uzij, az to praskne tak prijdes o svoji puvodni rodinu, vsechny 3 zenske se na Tebe sesypou a budes platit jak mourovatej.

Tobe to dali,co?))))))nic ve zlem i to je zivot.
Hlavne se tedy snaz byt ke vsem spravedlivy-jak na city,tak na zaopatreni.
Rici na rovinu nic nemuzes,tady v te spolecnosti to opravdu nejde.
Vybral jsis svobodu,svobodu musis umet i dat-dokazes to?