Vždycky mě udivovalo, proč se vůbec říká "mít básnické střevo" – a teprve nedávno jsem pochopil, jak je to pojmenování pravdivé. Mnoho básní totiž skutečně připomíná spíš výsledný produkt trávicího traktu než hudbu sfér.

POHLAVNÍ ORGÁNY - Kdoví proč se jim říká pohlavní. Podle frekvence, s jakou jejich názvy slýchávám v běžné řeči a podle významu, který jim přikládají časopisy a televize, by to měly být hlavní orgány a ne až pohlavní. Pořád se o nich všude píše, lidé se o ně zajímají snad víc než o cokoli jiného a přestože o jejich estetické zajímavosti lze pochybovat, přesto patří – mohu-li soudit z internetu – mezi nejzobrazovanější části lidského těla. Zato zajímavých a detailních fotografií ucha abys pohledal.
     Pohlavní orgány slouží k tzv. tělesné lásce. Ta s tou od srdce nemá mnoho společného. Vysvětlení je nasnadě: Není tak těžké milovat člověka, který nás tělesně nepřitahuje, milovat se s ním, to už je problém. Milovat člověka můžeme jedině duší, milovat se s člověkem zase pouze tělem.
     Z toho pro mnohé lidi plyne jakási jednostrannost lásky. Jedni by chtěli být alespoň jednou milováni také něčím jiným než pohlavním orgánem, jiní by za ukojení své tělesné touhy vyměnili všechny své dobré vlastnosti – ty, které má každý dobrý, opravdový, skutečný, ale nic víc než fakt jen kamarád.

ZADEK - Začtete-li se do milostné poezie, najdete ve výčtech ženských krás leccos: nejčastěji jsou to dvé očí, vlahé rety, štíhlá šíje, samet vlasů, sladká líčka a bělostné hrdlo. Odvážnější autor zabrousí k ňadrům nebo mezi ně, ještě odvážnější nám popíše stehna a prasák i vaginu, ale básní o hýždích je jako šafránu – a přitom sval hýžďový, gluteus maximus, je největší sval v těle! Daleko předčí sladká líčka i vlahé rety. Já znám jen jednu báseň o zadnici, a to od autora, který je tzv. dolňák, což je obecné pojmenování muže, který před ženami, co vypadají jako harfa, preferuje ty, co vypadají jako Ferda Mravenec.
A přitom ženská zadnice je snad ještě erotičtější částí těla než hruď, a navíc má tu výhodu, že si ji leckdy užijeme i ve filmech mládeži přístupných. Jakmile se na filmovém pásu objeví bradavka, film je doporučen až divákům dospělým, zatímco žena, cudně otočená zády k divákovi, aby před ním skryla svou nahotu, ukáže zadnici i sotva ochmýřenému dorostenci. Taková zadnice v něm přitom probudí fantazii nesrovnatelně bohatší, než jakou by byla schopna vyprodukovat ňadra. Výše zmíněný teenager mívá i po krátkém záběru na holou zadnici tak nabuzenou představivost, že neváhá a jde si zjistit na své oblíbené internetové pornostránky, jak herečka vypadá zpředu.
     My muži máme výhodu v tom, že si můžeme vybrat mezi dolňáctvím a horňáctvím. Osobně je mi to jedno – nepreferuji ženy – harfy ani ženy – Ferdy Mravence. Ideální je pro mě žena, která vypadá jako osmička. Nejlépe ležatá.
     Ženy jsou proti mužům ve svém výběru ochuzeny a pokud vím, jsou to všechno dolňačky. Ovšem nepreferují veliké zadky jako muži – dolňáci, právě naopak – jejich ideálem je malý, vypracovaný, svalnatý chlapský zadek. Když se rozhlížím kolem sebe, mají docela smůlu, že nejsou horňačky. Mužů s úzkým zadkem je na uspokojení poptávky málo, zato těch úzkoprsých je všude dost.

Jan Flaška, České Budějovice 

Začátek

linkuj.cz vybrali.sme.sk