Někdo mi radil, abych poslouchal hlas svého srdce, abych jednal se srdcem na dlani a abych dodržoval pravidlo, že co na srdci, to na jazyku. Ale věřte mi, je to cesta trnitá a plná zklamání. Ono nejspíš taky dost záleží na tom, co máte na srdci. Asi byste tam měli mít jiné věci než já, jinak od té slečny taky dostanete přes ústa.
     Nějak jsem od té doby na srdce zanevřel.

     Nastudoval jsem si, že ačkoli srdce z lásky bolí, žalostí usedá (nevím kam) a vzrušením tluče jako o závod, podle nejnovějších vědeckých poznatků není sídlem lásky. Tím je prý mozek. Spíš než sídlem lásky je srdce podle vědců nejoblíbenějším typem pumpy na světě – jen tři sta gramů a za sedmdesát let vám přečerpá až 400 miliónů litrů krve!
     Já vím, je to takové nepoetické. A na valentýnkách se mozek taky moc nevyjímá. Vím to, protože od té doby, co jsem jedné dívce poslal valentýnku s mozkem, mě přestala i zdravit. A to jsem jí to přání poslal od srdce!
     Se srdcem jsou prostě jen potíže – zamilovaní a kardiaci by mohli vyprávět. Já svého vyprávění raději nechám. Psát o srdci, to je vážně na infarkt.

PLÍCE –  Prvotní funkcí plic je příjem kyslíku ze vzduchu a jeho rozptýlení do krve. Druhotnou funkcí plic je nadávání. Jistě i vy znáte mnoho takových, co vám dokáží říct různé ošklivé věci pěkně od plic. O něco těžší je najít ty, co se vyjadřují od srdce. No a naprostá menšina je těch, co mluví od mozku.
     Existuje nespočet různých hlupáků, jimž jsou plíce hlavním rozhodovacím, myslícím a řečovým orgánem – působí totiž dojmem, že srdce ani mozek nemají. Právě takovým lidem má člověk sto chutí říct od plic, co má na srdci a mozek přitom nechat odpočívat – jenže problém je v tom, že by se tím snadno mohl zařadit právě mezi hlupáky.
     Těžká pomoc – při setkání s hlupákem holt někdy musíme plíce použít nikoli ke křiku, ale k tomu, abychom to rozdýchali.

LOKTY – Dříve byl loket jednotkou délky, dnes se u loktů měří jejich tvrdost. Dva tvrdé lokty jsou předpokladem úspěchu. Používáme je k tomu, abychom z námi vytyčené cesty odstrčili lidi, kteří nám na ní zbytečně překážejí nebo kteří se snaží jít týmž směrem.

     Ti inteligentnější z nás přitom budí zdání, že nepoužívají loktů, ale rukou, a že jimi přátelsky potřásají těm, které chtějí z cesty odstranit.

Jan Flaška, České Budějovice