Nepřipadne mi, že by mě tím nějak vydírala, protože ona NIC nechce. Jen když narazíme na nějaký problém, tak se ve většině případech uzavře, nic z ni nevypadne a když začnu vyzvídat, co se vlastně děje, protože to na ní vidím, tak nejdřív zatlouká a až pak se zlomí a s brekem to vyklopí.

     Nevím,  jak už jí mam dokázat, že je skvělá, že se na ni nezlobím. Vždyť jsme oba mladý (24let, oba) a prostě nás život naučí. Ale nepomáhá to.

     Měl jsme před ní o 15 let starší partnerku a tak si teď nevím rady. Tohle jsme prostě nezažíval. Začínám se ve vzpomínkách vracet k bývalé partnerce a to mě děsí ještě více. Připadne mi to nefér k nynější partnerce, o které uvažuji jako o životním partnerovi. I když vím, že to, co zažívám teď, je mnohem lepší a má to nějaký směr, poslední dobou se mi vrací vzpomínky. Vím, že je to tím, že začínám být nespokojený a hledám nějaké řešení. No – vidím, že jsem se do toho pěkně zamotal. Snad mě pochopíte a třeba navrhnete nějaké řešení, já si už rady nevím.

     Děkuji za každý názor, Petr

ODPOVĚĎ:

     Milý Petře, v současné situaci jste oba v pěkně začarovaném kruhu... Ví tvoje dívka o té tvé předchozí partnerce?  (Doufám, že tu minulou před ní nijak nevyzvedáváš.) 

     Jinak – ve svém postoji vůči tobě se stále bojí, že tě z nějakého důvodu ztratí; že ti nebude vyhovovat – prostě v ničem si nevěří. Bohužel, řeší situaci tím nejhorším způsobem :-))) Nedivím se, že tě tohle už pěkně štve, ono to není nic příjemného, mít doma téměř neustále „slzavé údolí“. A ještě když důvod - proč to právě je - z ní musíš přímo ždímat... Tímhle svým chováním by o tebe asi v nejbližší době skutečně přišla. Ale – je vidět, že ji máš rád, že bys s ní rád byl, jen jak na to... Pokud se však budeš neustále přizpůsobovat jejímu stylu jednání, nic nedocílíš. Protože to je stejné, jako přesvědčovat žárlivého... Prostě to nejde. Současně chápu, že takhle si budoucí život nepředstavuješ.

Moje rada, postup, který ti navrhuji vyzkoušet:

    Jednej s ní zcela normálně, jako s jakýmkoli jiným člověkem, nechovej se k ní jako k „nemocné“. Když dojde na popisovanou situaci  (začne být smutná, říkat že jí nic není, že se nic neděje, poplakávat atd.) – řekni (pokud možno klidně):  

„Podívej, mám tě rád, ať se stalo, co se stalo, všechno se dá vyřešit, ale musíme být na to dva. Takže pokud jsem si něčeho nevšiml, buď tak hodná a rovnou mi to řekni. Musíme spolu mluvit, když si máme rozumět. Nevidím do tebe, nemůžu se stále jen dohadovat. Když se ti na mě něco nelíbí, něco jsem udělal špatně, nebo se cokoliv stalo – tak mi to řekni rovnou. Ale takhle to prostě dál nejde. To si pak můžu domýšlet, že už se mnou být nechceš, že jsi se mnou nespokojená..., že jsem bůhví co udělal špatného.“

     Víš, v podstatě to otočíš obráceně... :-))). Že ne ona, ale ty se můžeš cítit špatnej... A pak, se už jen usměj  a jdi si „po svém“ – další jednání téhle zamotané hry nech na ní. V žádném případě to z ní dlouhé hodiny nelámej, nepřesvědčuj, neutěšuj... jak vidíš, tak to nemělo žádný úspěch, byla to vždy jen voda na její mlýn. Rozhodně tomu nevěnuj podstatnou část volného času – řešení neznámých a nejasných problémů – dej jasnou možnost, aby řekla, oč konkrétně jde – a konec.

     Bohužel, buď se z toho dostane, tedy bude se snažit ovládnout své bolestínství, nebo –  ano, dej si určitou lhůtu, kterou ještě tomuhle vztahu dáš. Uvědom si, že si vybíráš partnerku pro život, případnou matku, která by spolu s tebou měla vychovávat vaše děti! (Tohle není koupě varné konvice... Kterou, když nebude dobrá, můžeš vyhodit.) 

     Petře, tenhle druh jednání, tyhle submisivní ublíženecké postoje, neznamenají, že by tvá dívka byla zase nějaký slaboch. Prostě je to jen její styl. Ale jak vidět, tobě to nevyhovuje, ty chceš partnera rovnocenného a ne trpící bytost, byť sebevíc milou a hezkou. Nejsi prostě „usurpátor“, kterému dělají ženské slzičky dobře.

    Držím ti palce, aby to dobře dopadlo. Když tak ještě znovu napiš, snaž se popsat blíže nějakou konkrétní situaci.

P.S. Pokud se jedná o tu předchozí partnerku: Vzpomínej na ni v dobrém, asi ti dala hodně příjemných chvil, ale ber to jako skončenou záležitost. Víš, že se říká: „Ohřívané kafe a slepovaná váza – nestojí už za nic“. A – ten věkový rozdíl by v budoucnu nebyl to pravé ořechové.. A i kdybyste se nakrásně se současnou dívkou rozešli, dej si pak na určitou dobu pauzu, neskákej neuváženě hned do nového vztahu.

daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk