Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

   Snad právě proto, že týden končí vzpomínkami na ty, kteří nám tolik chybí, začínáme dvěma ženskými jmény. V našich krajích exotickými. Jsou jimi Šarlota a Zoe (27.10.). Dovolím si začít tou druhou z nich: Zoe, znamenající v řeckém „zóé“ život. Lepší jméno jsem si na úvod nemohla přát.  Šarlota je pouze počeštěnou verzí Charlotte, což se dá přeložit i jako Karla. Myslím, že není třeba zdůrazňovat, že pod tímhle půvabným jménem známe  ženy velmi vzácné. Najdou se i v naší historii. Charlotte Garrigue  byla dcerou amerického podnikatele, velkou oporou svému muži a historicky první dámou naší mladé republiky…Jistě všichni víte, o kterou se jednalo J<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

   Protože na úterý nemáme v občanském kalendáři žádné jméno, pouze připomenutí státního svátku (vlastně to byly „narozeniny“ zesnulého Československa), pomůžu si svátkem z kalendáře církevního a pranostikou: Šimona a Judy – zima leze z půdy. Asi jak kde, ale tady v Čechách pranostika rozhodně platí a to dokonce tak, že z té půdy leze už několik dní.

   Ale vraťme se ke jménům. „Lesní žena“ to je překlad italského „silva“ (les) kalendářové Silvie (29.10.). Nechci říct, že Silvie jsou divoženky, to by mi strach nedovolil. Spíše si myslím, že dívky tohoto vznešeného jména nejspíš patří k těm, co se vrací z lesa s plnými košíky hub, i když ostatní přijdou s prázdnou.

   Vám, které máte doma Tadeáše (30.10.) mi nezbývá než gratulovat! Máte muže chytrého, rozumného. Nebo snad smělého a odvážného. Pokud se váš Tadeáš udatně vrhá do boje s byrokratickými úřady, je jeho jméno přesně na místě! Hebrejský základ „Taddai“ se díky latině rozšířil do světa jako „Thaddaeus“ a má přesně ty významy, které jsem popsala.

   Viktorie a Vítězslava víte, které jméno je jim příbuzné? Asi by to málokoho napadlo, mě tedy ne a přeci mezi námi máme jednu ženu, která své jméno naplnila do puntíku! Věncem korunovaná čí vítězná je Štěpánka (31.10.) Hilgertová. Kdo by zapomněl na polibek, kvůli kterému skočil její muž do vody po vyhraném olympijském závodě! Musím podotknout, že večer jejího svátku je současně předvečerem svátku Všech svatých, kterému se budeme věnovat až přijde jeho čas…

   Další nepříliš obvyklé a přeci všem známé jméno – Felix (1.11.). Je paradoxem, že ho v Čechách proslavil muž, který ho neměl v občance... Někde jsem četla, že Felix byla přezdívka pana Slováčka v dětství a už u ní zůstal. Určitě udělal dobře, protože se dá přeložit jako „šťastlivec“ a štěstí ? Toho asi není nikdy dost.

   Druhým dnem tohoto týdne, který nemá žádné jméno je 2.11. – už zmiňovaná Památka zesnulých. Zvyk je převzat z církevního kalendáře a má v Evropě prastarou tradici sahající až do keltských časů. Než se stal církevním svátkem (998), býval dnem boha Ódina (Woden), který měl na starosti všechny zemřelé. V převleku za divokého koně či v jiných maskách chodili naši prapředkové od obydlí k obydlí, aby si uvědomili, že smrtí se setkává minulost s budoucností. Tento den byl vždy užitečný, protože lidé si alespoň jednou do roka uvědomili pomíjivost svého pozemského bytí a vzpomínkou na své blízké zemřelé si připomněli, že i oni jednou nastoupí cestu na druhou stranu.

   Abychom nekončili smutně, uzavřeme tento týden dušičkovou pranostikou: Když na dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje. Tak vidíte, nikde není psáno, že začátek listopadu musí být jen smutný a ubrečený. Naopak – sluníčko může svítit nejen na nebi, ale i v každém z nás…

pavla@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk