Chuť pak je znamenitá a zaujme jazýček nejen těch, kteří už jsou přesyceni všemi těmi minutkovými záležitostmi. Víte například, že naše babičky připravovaly tzv. „vejmrdu“, což jsou vlastně strouhaná jablka s křenem, to vše zalité silným masovým vývarem.? Bůh suď, jak takové označení jídla vůbec vzniklo.

     Když se řekne „česká kuchyně“, každý si představí knedlo-vepřo-zelo, svíčkovou a řízek s bramborovým salátem. Ovšem tyto pokrmy nemají s prapůvodní českou kuchyní co do činění. Stará česká jídla totiž vycházela z toho, co bylo lidem snadno dostupné, co si mohli levně zakoupit anebo sami vypěstovat. Hlavní složkou jejich potravy tudíž nebyla ani vepřová kotleta, ani hovězí svíčková, ale brambory, obiloviny, luštěniny a zelí. Mnohý mlsoun a masožravec se nad takovými surovinami ošklíbne, ale vězte, že naši předci z nich uměli vytvořit jídla vynikající chuti a hlavně dostatečně sytá.

     Pro představu vám přináším návod na několik takových jídel a můžete je vyzkoušet. Nejen, že si pochutnáte, ale dopřejete také svému tělu blahodárný přísun vlákniny, vitamínů a minerálních látek. A nebojte se – rozhodně nejde o žádnou dietní nebo makrobiotickou stravu!
Uhlířina
Tuto krmi měli údajně pojídat uhlíři v lesích při vypalování dřevěného uhlí. Vzhledem k mírné náročnosti pokrmu si dost dobře nedokáži představit výrobu někde na pařezu, no ale budiž. Oloupané brambory uvaříme v osolené vodě s kmínem. Z vajec, soli, krupice a hrubé mouky vypracujeme hladké těsto jako na noky. Z těsta vykrajujeme lžičkou malé nočky a zavařujeme je do vroucí vody po bramborách. Scedíme, brambory rozkrájíme na drobné kousky, smícháme s nočky a omastíme sádlem s osmaženou cibulkou, popř. můžeme přidat škvarky nebo rozškvařenou slaninu. (Kdysi jsem si tento recept zjednodušila a místo nočků použila zbylé rozkrájené houskové knedlíky. Společně s brambory jsem je opekla do zlatohnědé kůrčičky a přidala cibulku. Moc to chutnalo malým dětem, ocenily, že v tom není maso.)
Kočičák
Podle literatury se jedná o klasické jihočeské jídlo, ale v různých obměnách se připravuje všude v centru Evropy.
Kysané zelí nakrájíme najemno a dobře promícháme s teplými uvařenými rozšťouchanými brambory (nebo s bramborovou kaší). Do rozpuštěné slaniny dáme prohřát drobně nakrájenou šunku a nalijeme na bramborovo-zelnou směs. (Lze zaměnit za smaženou cibulku nebo rozpečené škvarky.) Podává se s teplým mlékem. (Nevím, jak kdo máte dobrý žaludek, já ale teplé mléko vynechávám.)
Kočičí svatba neboli svarba
Tento pokrm je obdobou židovského šouletu a připravuje se z vařené čočky (nebo hrachu) a krupek (či jáhel). Čočku a krupky promícháme, omastíme a přelijeme rozpuštěnou slaninou a cibulkou. Lze přiložit sázená vejce. Dříve se jídlo prokládalo uzeným masem nebo jitrnicí. Je docela zajímavé použít ječné vločky, tymián a majoránku a s nastrouhanou vařenou bramborou a vajíčkem tvořit z těsta placky a ty péci. K domácí rozpečené klobáse a hromádce kysaného zelí s cibulkou je to zajímavá variace na bramborák.
Drbáky
Polovinu množství připravených brambor za syrova nastrouháme, stejné množství brambor uvaříme, oloupeme a také nastrouháme. Syrové brambory pečlivě slijeme a obě součásti smícháme dohromady. Osolíme a vytvoříme těsto. Nepoužíváme žádné vejce ani mouku! Uděláme kulaté knedlíky o velikosti cca 6cm, slabě je obalíme v hladké mouce a v osolené vodě vaříme asi 15 minut. Po vyjmutí z vody je trochu vidličkou natrhneme, aby se „vydýchaly“.
Nevím, proč se tyhle knedle jmenují zrovna drbáky, ale až je ochutnáte, docela určitě si budete drbat hlavu, proč jste je nejedli už dávno předtím. Navíc jsou dietnější formou knedlíků, protože neobsahují, jak bylo uvedeno výše, ani vejce, ani mouku.
Couračka
Jemně nakrájenou cibuli osmahneme na sádle, přidáme papriku, kmín, kysané zelí i s lákem, trochu cukru. Dolijeme vodou a zvolna vaříme. Když je zelí měkké, přilijeme dva hrnky kysané smetany a přidáme podušené houby (pro mlsné jazýčky – houby lze nahradit klobásou). Povaříme a dochutíme česnekem a pepřem.
Tady je naprosto zřejmé, jak název vznikl. Když polévku jíte, tak prostě zelí „couráte“ po celém stole.
Šlejšky
Uvařené brambory nastrouháme, přidáme sůl, máslo a rozšlehaná vejce. Prohněteme s hrubou moukou na tužší těsto, ze kterého upravíme malé šišky. Nevaříme je, ale upečeme na vymaštěném plechu v troubě. Upečené obalíme v osmažené strouhance a omastíme. Lze podávat takto na slano, anebo na sladko – sypané perníkem, tvarohem, mákem a cukrem.
      Neuvádím v receptech přesné váhy a míry, neboť to není pro tento druh pokrmů důležité. Prostě vařte srdcem a dle chuti. Moje babička, když jsem se jí ptávala, kolik čeho dává do toho kterého jídla, říkávala: „To ti dá samo“. Tak se řiďte podle toho anebo podle termínu „od oka“. Ještě lépe: „všeho přiměřeně“.

      Přeji vám úspěšné vaření a dobrou chuť, Michaela Pršalová, Humpolec

linkuj.cz vybrali.sme.sk