Pak jsme se domlouvali, co budeme delat zitra, Alain se  chtel podivat do Ksar Hadady, jenze  rano nas prisel vzbudit Marius, ze jede s  Mehdim  za  mechanikem, aby dali do poradku peguota. Bylo nam jasne, ze mame spoustu casu nez se vrati a tak jsme se vstavanim nepospichali.. Pak jsme si sli zaplavat do bazenu, na ktery nas uz vcera Mehdi upozornil a protoze nebylo co delat, sli jsme se jeste podivat po zahrade a tam za nama prisla Siham. Slunicko uz zacalo pripalovat a  Siham  nas zvala na snidani. Na stole byly  pripraveny velke misy  se spoustou  ruznych jidel, ktere pro nas nachystala  jejich hospodyne. To uz ale byl zpatky i  Mehdi s Mariem a spravenym autem, takze jsme posnidali spolecne... 

     Po snidani jsme podekovali za pohostinstvi Allahovi a  chystali jsme se s Alainem odjet, ale Mehdi nas pozadal, ze jestlize muzeme, abychom pockali jeste jeden den, ze jsme pozvani na  party k jeho priteli, jehoz syna budou dnes obrezavat. Viditelne s Mariem uz bylo vsechno domluvene. Branili jsme se, ze predpoklam, ze to bude velice soukroma zalezitost, ale Mehdi se smal a rikal, ze tam se seznamime s celou vesnici.. Protoze party zacinala az po polednim klidu, Mehdi jeste zajel do sveho byznysu, pry aspon zkontrolovat, jestli je udelano vsechno co melo byt, a my jsme s Alainem si sli na tech par polednich hodin lehnout. Vypadalo to totiz, ze jsme dost zbytecni a Marius a Siham se klidne obejdou bez nas. My jsme se bez nich obesli taky...

    Kdyz se Mehdi vratil, byl cas uz jit. Pripadala jsem si proti Siham jako chuda pribuzna, ale nedalo se nic delat. Na obleceni jsem musela vystacit s tim, co jsem mela v aute – s zadnou velkou oslavou po ceste jsem nepocitala. Mehdi mel pravdu, byla tam cela obrovska rodina, stryckove, tety, sestrenice, bratranci z druheho az desateho kolena, proste kdekdo. Clapecek asi sestilety se tvaril strasne dulezite a vsichni s nim taky tak zachazeli. Byl princem dne a byl si toho velice vedom. Mel na sobe dzebu  (tuniska dzelaba) a na hleve caciu a netusil, co ho ceka. Vsichni se kolem nej tocili a kazde jeho prani bylo hned splneno. Asi za pul hodiny se dostavil starsi vousaty, holohlavy muz a s nim prislo napeti. .. Muz neco chlapci rikal, a pak ho povalil na postel, nadzvedl mu dzebu a v ruce se mu zaleskl nozik.. 

     Nekolik lidi kopajici dite nasilim drzelo a  jiny muz hodil na zem obrovskou vazu, v cemz mel zaniknout bolestny vykrik ditete. Na ten rev by ovsem nestacil cely obchod s vazama... "Ouch!", zasykl Alain a myslim, ze si predstavil sam sebe v tehle situaci. Chlapecka se ujala maminka, sestry a par dalsich zen a tesily ho. Predpokladam, ze mu vykladaly, ze  ted uz je opravdovy muz. Po hodne dlouhe chvili se konecne utisil a maminka ho postavila na nohy, Bylo videt ze to musi bolet, protoze stal s nohama hodne do siroka roztazenyma, ale uz neplakal. Naopak, kdyz vybaloval darek po darku (a bylo jich moc!) zacal se dokonce usmivat. Mehdi se objevil vedle nas a vysvetlil nam, ze ty darky jsou nahradou za to, co ztratil. No, proti tomu ztracenemu kousicku to myslim docela stalo za to, ale Alain mel na to jiny nazor. Krome darku diteti lidi davali penize rodine, protoze cela tahle oslava nebyla nic levneho. Venku zacala hrat arabska hudba, cymbal, bubny a trumpety a chlapec byl postaveny do cela pruvodu, ktery sel celou vesnici. Bylo videt, ze se mu jde velice nepohodlne, ale snazil se byt statecny.

     Pak nas vsechny posadili na koberce a polstare a zacali nacpavat jidlem. Na rozni se pekl cely beran a mezi nama chodil dedecek chlapce a rozdaval mekke kousky jater a skopoveho masa, zeny nosily sladkosti, pak prisly obrovske misy kuskusu, hromady skopoveho masa a porad nas pobizeli, abychom si vzali. A tak jsme si brali a ja uz  jsem citila, ze bud prasknu ja, nebo muj zip u sukne. Vysla jsem ven a tam mne chytili nejaci kluci, abych s nimi tancila. Tanec byl energicky, rychly, hodne poskakovani a tleskani, a za chvilku jsem mela dost – ale nechteli mne pustit. Pripadala jsem si jako Svanda dudak mezi divozenkami, jenomze ja byla mezi berberama. Opravdu nevim, co bylo horsi – jestli jste nekdo zkouseli skakat s plnym zaludkem, asi mate predstavu, jak jsem se citila. Najednou mne z kruhu  tancicich vytahla zachranna ruka: "Ja te vsude hledam a ty se tady bavis!"  Chytila jsem Alaina kolem krku, abych dala najevo, ze k nemu patrim a vratili jsme se spolu zpatky do domu. Nejstarsi muz prave pripravoval caj a tim party pomalu koncila.  Za Alainem prisel nejaky berber a ptal se ho, za kolik velbloudu mne proda. Nabidl za mne ctyri, ale dodnes nevim, jestli to byla spravna cena. Brali jsme to jako zert a Alain v tom smyslu  odpovidal, ale radsi jsme odesli.. Maly oslavenec uz stejne davno spal.

     Sli jsme domu vsichni pesky, noc vonela pomerancovniky. Vysel velky mesic a svitil tak silne, ze jsem rozeznavala zelen kosatych stromu s velkymi trny, pod kterymi jsme sli. Byla jsem unavena a byla mi zima. Kdyz jsme vychazeli, tak jsem si zapomnela  vzit svetr. Alain na tom nebyl o moc lip, mel jenom tenkou kosili a  nez jsme dosli k Mahdiho domu, byli jsme  poradne promrzli.  Rozloucili jsme se neobvykle rychle, ale nas hostitel si byl vedom naseho nedostatecneho obleceni, tak se ani nedivil. Vybehli jsme nahoru do sveho pokoje, vlitli obleceni do postele a prikryli se teplou velbloudi dekou a drkotali zubama jeden druhemu v naruci. Tak jsme take usnuli. 

     Probudilo nas klepani na dvere a dovnitr nakoukl Marius. "Spite?" "No ted uz ne", rekl mrzute Alain. „Co tady litas v noci?" "Ja jsem vam prisel rict, ze ji odtud vezmu.."

"Koho kam vezmes?" rozespaly Alain si nedokazal dat rychle souvislosti dohromady. Ja jsem uz vedela koho mysli a udelalo se mi zle. "No prece Siham! Vsimli jste si prece, jak je tady nestastna?"

Alena Kennedy, Yukon, Kanada

linkuj.cz vybrali.sme.sk