Namítla jsem: „Přece ti vychovala dvě nádherné a chytré děti“. „To JÁ jsem je vychoval, díky MNĚ je máme, ona mně musí být vděčná!“ „Vyprávěl jsi mi o vašich těžkých začátcích, kdy jste přijeli s dvěmi malými dětmi do neznámé země, nic jste neměli, nic neuměli, jak jste spolu překonali všechno zlé, a že toho bylo… po tom všem, kdy jste museli oba dokázat to, co jste dokázali, přece nemohla být tak úplně nemožná!?“ „Všechno bylo jen na mně! O všechno jsem se musel starat já! Na všechno jsem musel myslet já!“, často říkával. Jenže do tohoto jeho monologu mi neseděly některé drobnosti.

„O školu, zájmy dětí a jejich potřeby se starala vždy Katy, já jsem neměl čas, musel jsem vydělávat“, v zápalu nějakého vyprávění pronesl.  V hlavě mně zablikalo – a nebylo to jen jednou. Dost často si protiřečil, ale kdo by se znepokojoval takovými drobnostmi! Jednou jsem po dost dlouhé práci na zahrádce uložila své rozlámané tělo na zem v obýváku, aby páteř načerpala nové síly. „Tak takhle si vždycky lehla Katy, když přišla z práce!“, prohlásil, když mne viděl. V jeho výrazu byla směs odporu a nechuti. Už nikdy jsem si před ním na zem nelehla! Jindy jsem  na pláži únavou usnula. „Katy taky neuměla nic lepšího, než usnout, i když jsem byl s ní (!)“, zahlaholil. Jeho podrážděný hlas mne probudil, a vzápětí mne  zalil pocit viny. Já spím a on se chce bavit! Už nikdy jsem před ním neusnula. Vždy jsem počkala až první usne on.

„Katy vždycky plácla s jídlem na talíř, nějaká estetická úprava jí byla šumafuk!“, jásal nad mými výtvory.

     Talíře jsem zdobila tedy vždy květinkami z ředkviček, lístečky z rajčátek…Strašně moc jsem chtěla být lepší! „Na tebe mám a budu mít vždycky mnohem větší nároky, než na Katy!“, uzemnil mne. Po mém těle prošla hrůza a za ruku vedla další vlnu strachu. Podle mého názoru totiž Katy byla jedinečná žena. Posbírala jsem střípky z vyprávění, dala si do souvislosti pár věcí a nenašla jsem na ní nic, co by ospravedlňovalo jeho postoj k ní. Asi to byla křeč, obhajoba jeho jednání. Nevím. Že občas jezdíval domů později a pak mlčel, to jsem přičítala tomu, že má hodně starostí. Blížila se doba, kdy jsem měla být úředně uznána za jeho ženu, blížila se doba, kdy mi končilo vízum, blížilo se datum, kdy jsme měli domluvenou svatbu.

Začaly se objevovat problémy, o kterých jsem neměla do té doby ani ponětí. Zdravotní pojištění jeho bývalé ženy mělo naším sňatkem skončit a Katy začala mít problémy s páteří. Vážné. Kdo bude platit její léčení, bylo ve hvězdách. Také děti začaly mít finanční nároky, nějak se prodlužovala doba jejich pobytu na vysoké škole oproti jeho očekávání. A mně začal bolet zub! Bolení zubů je součástí lidského života. Jenže TAM a MÉ zuby, to byla vražedná kombinace.

Na předních zubech jsem měla již pár let korunky. Jelikož jsem každý den nadšeně ohlodávala praženou kukuřici jako bobr, korunky dostávaly zabrat. Až jednoho dne jedna z nich praskla.

Začalo to ukrutně bolet. Pár dní jsem vydržela usmívat se, přestože mně  hlava třeštila, v zubu cukalo, pálilo, trhalo – byl to očistec! Musel si toho jednoho dne všimnout. „Co ti je?“, s děsem v očích na mne koukal, když jsem po první lžíci polévky bolestí sykla a začaly mi téct slzy. Věděla jsem, jak drahé je tady zdravotnictví a já měla jen základní pojištění, ale stejně mi bylo na dvě věci. Proplatili by mi to až doma, po předložení účtu. Domů jsem se ani náhodou nechystala. Krátce předtím jsme rozebírali situaci, jak to bude se zdravotním pojištěním, že bude muset Katy asi zaplatit operaci a nevypadalo to vůbec růžově. A teď já s blbým zubem! Po kratší poradě bylo rozhodnuto, že se nedá nic dělat, musíme k zubaři. Doma jsem se zubaře bála jak čert kříže, a tady k tomu všemu strachu ještě přibyl strach z účtu. Vibrovala jsem tedy celé tři dny, než jsme doklopýtali do ordinace jejich rodinného lékaře. Zážitek to tedy byl, a to od prvního vkročení do čekárny, až po následné opuštění. To mi nikdo věřit nebude, říkala jsem si v duchu.

     Celé to bylo jako sci-fi – jen si na to počkejte, příště to v barvách vylíčím.

Daisy Bergerová, Ostrava 

linkuj.cz vybrali.sme.sk