Nechyběly ani obligátní sestřihy – nejprve jedné písně z běžných účastníků konkursu, pak sympatické záběry polibků oněch šťastných, či sestřih z neuvěřitelných prezentací přebujelého ega některých totálně nesoudných jedinců. Ohromeně jsem zírala na opakované pokusy členů minulé Hvězdné pěchoty – abych posléze pochopila, že „špatná reklama je také reklama“. Jinak se to snad vyložit nedá..

     A – pak to začalo opravdu naostro: to, co uspělo na Hvězdnou pěchotu minulé soutěže, bylo bohatě překonáno ve dnešním díle. Horáček a Klezl to občas neustáli; u jednoho „slavíka“ se dokonce hroutili a schovávali za modrýma deskama, svíjejíce se zadržovaným smíchem… Gábina Osvaldová se nechala slyšet, že tohle – TOHLE – by mělo otvírat olympijskej stadion. Pěvecký šoumen Roman to přesto bral neuvěřitelně klidně (spíše si myslím, že prostě nechápal), a na rozloučenou porotu požádal, jestli si na ně „může šáhnout“… S polibkem na Gábininu ruku se pak odebral do své slávy.

     Vůbec to bylo občas hustý – po vyslechnutí produkce dvacetiletého Lukáše Horáček usoudil, že „je to jedna z mála zbraní, které proti lidstvu nepoužila Al Kajda“. Ano, bylo jich vskutku hodně – těch zoufalých vizionářů, kteří absolutně přecenili své schopnosti – pokud se vůbec o nějakých dá mluvit…

     Například Štěpán, který (nemluvě o tom, že si šlapal na jazyk) ze sebe vydal vlastní píseň „Stávka dýdžejů“, čímž nám poskytl další nehynoucí zážitek. Já vím, vzhled pěvce je až na druhém místě, ale Štěpán by spíš uspěl jako partner našeho slavného vodníka Pepy Dvořáka. Fakt, druhého lepšího hastrmana jsem ještě neviděla… 

     Stále si jen říkám – cožpak nemají mezi svými nikoho, kdo by je zastavil? Cožpak nemají – když ne sebekontrolu, tak sebeúctu? „… Ty bejku, ty zatanči se mnou, hej, hej…“

     Ale na druhou stranu jsme viděli pár lidiček bezvadných, talentovaných a doufám i slibnou budoucností. Věřím, že hodně diváků fandilo dvacetiletému Vojtovi, který se neúspěšně zúčastnil kola minulého. Od tehdy zhubnul 15 kilo, shodil dlouhé vlasy, a učil se. I když byl sice předseda poroty velice striktně proti, ostatní se za něj postavili, a Vojtovi se otevřela cesta do dalšího kola! Zato stejně starý Lukáš, drobný štíhlý mládenec, u Horáčka uspěl už prvními tóny. Porota se pak shodla: výrazný talent!

     Pražskou část konkurzu odstartoval klip přímo reklamní (že by?) virtuální cesta pražskými hospodami. A pak už se kamera prodírala davem uchazečů v Moby Dicku, Pakulu – čili tč. Kongresovém centru. Zajímavým se ukázal Peršan Ali, student medicíny. Byl natolik zvláštní, že stál i za kratinký osobní medailon. Pravda je, že Eric Clapton v jeho podání byl „opravdu něco“. Podle porotců – znovu se nejvíce angažoval Horáček – je rozený šansoniér. Souhlasím s nimi, že jeho orientální muzikálnost nejspíš nabízí barvité zážitky do budoucna. Věřím, že se exotický Ali probojuje i dál…

Pak ještě sestřih jásavek a jásatelů a pozvánka na příště…

daniela@kudlanka.cz

linkuj.cz vybrali.sme.sk